Porosty kanadských borůvek hnojíme 2 až 3 krát během vegetace vždy síranovými hnojivy bez vápníku a chlóru, záhon udržujeme v bezplevelném stavu. Každoročně na jaře dodáme rostlinám směs rašeliny, pařeništní zeminy a písku nejméně v půdorysu keře. Rostliny vysazujeme na vzdálenost 1 až 1,5 metru, pro snadnější sklizeň v pozdnějších letech. Po dobu dvou let od výsadby květy redukujeme, aby keře dobře zakořenily a dostatečně narostly.
V září je v zeleninové zahradě nejzávažnějším škůdcem pochmurnatka mrkvová. Druhá generace tohoto škůdce klade vajíčka v druhé polovině srpna a v září, a způsobuje poté červivost mrkve. Ekologickou ochranou je přikrývání mrkvových záhonů bílou netkanou textilií v období před kladením vajíček.
Od konce srpna a po celé září ponecháváme přikryté netkanou textilií i porosty póru, neboť tento zásah je šetrnou a účinnou ochranou proti vrtalce pórové. Nálet vrtalek se pozná podle tečkovitých vpichů do listů hostitelských rostlin. Vrtalka pórová je malá dvoukřídlá muška, jejíž larvy na jaře poškozují listy cibule kuchyňské, v létě pak rostliny póru.
Celý měsíc je ideální pro výsev špenátu. Nejenže do zimy dobře naroste, ale rostliny z pozdnějších výsevů také spolehlivě přezimují a vyvinuté listy pak můžeme sklízet už brzy z jara. Pro naše podmínky jsou vhodné třeba odrůdy Emilia F1 nebo Winter Riesen, které přezimují i v silných mrazech. Koncem září je také vhodná doba pro výsev listového kozlíčku – polníčku. Tato zelenina je u nás méně využívána, přestože je vynikající dietetickou plodinou se spolehlivým přezimováním. Už velmi brzy zjara umožní sklizeň čerstvých listů, které budou zdrojem prvních vitamínů. V září je také ideálním obdobím pro založení nového trávníku, příznivé teploty, kratší den a dostatek vláhy jsou zárukou rychlého klíčení travního osiva.
Vyčistíme, vybílíme a vysíříme sklep, očistíme a vydezinfikujeme police a lísky na ovoce. K dezinfekci použijeme 1%-ní roztok Chloraminu nebo přidáme do vody přípravek Savo v koncentraci 1%. Dokončujeme ošetřování plodů jabloní proti pihovitosti dužniny solemi vápníku. Rozhodující je poslední postřik 14 dnů před sklizní a to například 1% Kalkosolu 25 nebo 1% ledkem vápenatým.
Petr Kumšta
Diskuze