Revue

Poklady z babiččiny kuchyně Zimní závin z kysaného zelí

Čtvrtek Březen 4, 2021
491

Venku mrzne, až praští, a tak není na škodu obohatit jídelníček o trochu toho kysaného zelí. Tato oblíbená surovina našich babiček je v dnešní době, kdy je kvašení zeleniny boom, považována za jednu ze zdravých superpotravin. Je totiž obrovskou zásobárnou vitamínu C, a vůbec jde o vitamínovou bombu plnou mléčných bakterií prospěšných pro naše střeva. Kysané zelí je fenomén, který člověka provází už tisíce let. Dokáže také stabilizovat krevní cukr i tlak. Diabetici potvrzují, že deci šťávy z kysaného zelí po ránu dokáže zatočit dokonce i s cukrovkou 2. typu. Kromě toho je však také zdrojem vitaminu K, skupiny B a minerálů, jako je draslík, vápník, fosfor, síra a hořčík. Je dokázáno, že kysané zelí podporuje tvorbu krve a hormonů, snižuje únavu, pomáhá ve vylučování toxických látek z těla a výrazně zvyšuje imunitu. Nezapomeňte ho tedy do svého zimního jídelníčku alespoň občas zařadit. Uvařit si z něj můžete třeba chutný segedínský guláš. Ani naše babičky ale kysané zelí nepoužívaly pouze jako přílohu k pečeným jitrničkám či prejtu s vařenými bramborami před fašankem, ale vařila se z něj také celá řada poctivých jídel. Třeba taková valašská kyselica se smetanou, klobáskou, houbami a majoránkou dokázala v mrazivém dni krásně zahřát a polaskat i chuťové buňky. Nebo také již zmíněný kyselkavý segedínský guláš byl v mnoha domácnostech častou položkou v jídelníčku. Kysané zelí se dá ale také přidávat do kynutého těsta. Mnozí znají jistě tradiční mrkvánky. Když ovšem vyměníte v náplni strouhanou mrkev za kysané zelí, dostanete další chuťově zajímavé jídlo, které se dá jako příloha přikusovat třeba k hustým polévkám, například gulášové či kvasnicové. Výtečná je také kombinace klasických majoránkovo-česnekových bramboráků s kysaným zelím, které můžete do těsta přimíchat klidně v poměru 1:1. A pokud nemáte zrovna čas zadělávat na kynuté těsto, ale přepadla vás chuť na něco z kysaného zelí, vyzkoušejte tento zelný závin z listového těsta. Je rychlý, jednoduchý, levný a přitom velmi chutný. Můžete do něj pro zvýšení sytosti přidat i nějakou tu uzeninu, případně těsto při přípravě poklást plátky slaniny, ideálně domácí, čerstvě vyuzené na trnkovém či třešňovém dřevě. 

Co budete potřebovat? 

2 chlazená listová těsta (po 450 g.)

3/4 kila kysaného zelí 

Uzenina (gothajský salám, anglická slanina, oravská slanina – nemusí být)

1 celé vejce nebo bílek na potření

Koření na vůni (například směs Dobrá nálada od Sonnentoru)

Sezamové, dýňové nebo lněné semínko na posypání závinu

Pečící papír na plech

Postup: Chlazená listové těsta si rozdělte na poloviny (vzniknou tak 4 části). Těsto rozválejte do obdélníku a poklaďte je uzeninou. Poté rozdělte kysané zelí na čtyři části a rozložte v pravidelné vrstvě po celé ploše těsta. Zelí ale předtím částečně zbavte nálevu, v kterém je uskladněno, aby se závin příliš nerozmočil. Vodu ale nevymačkávejte úplně, závin by byl po upečení příliš suchý. Smotejte stejně jako třeba jablečný štrúdl, konce zahněte pod okraje závinu a přeneste na plech vyložený pečícím papírem. Povrch závinů potřete rozšlehaným vejcem nebo bílkem a posypte připravenou směsí koření. Pokud preferujete raději zdravá semínka, použijte například sezamové, lněné, dýňové, výborný je také bílý mák. Mezitím si rozehřejte troubu na 220 stupňů Celsia. Jakmile bude trouba pořádně vyhřátá, vložte závin a pečte do zlatova. Po celou dobu pečení troubu vůbec neotevírejte, listové těsto to nemá rádo. Spadlo by, a závin by vypadal jako „sražený“. Podávejte k polévkám, bramborovému guláši, nebo jen tak k televizi místo slaných bramborových chipsů. (Rh) 

Štítky:

recepty