Revue

Jak se vám zamlouvá název Moravské Toskánsko, který se v současnosti propaguje na Kyjovsku?

Sobota Únor 12, 2022
1278

Jaromír Břeň, lékař, primáš CM Denica, Šardice

Kdyby se spojení Moravské Toskánsko používalo jen u fotek krajiny, to by snad tak nevadilo. Ale označit tak celý kraj… Co potom s místním folklorem? Moravskotoskánská cimbálová muzika? Moravskotoskánský kroj? A tak jak máme Horňáky a Podlužáky, tak by se místnímu obyvatelstvu říkalo Moravští Toskánci? Zajímavá je skutečnost, že jádro Moravského Toskánska je zároveň osobitá národopisná oblast (Šardice, Hovorany, Čejč, Karlín, Terezín, Mutěnice), která není úplně jednoznačně zařaditelná do vžitých foklorních schémat a která nemá ani ustálené a vžité pojmenování. Národopisně by se mně pro tuto oblast spíš než Moravské Toskánsko víc líbil tradiční místní název Nivecko, který vychází z nejcharakterističtějšího prvku místní krajiny – to znamená od slova nivky, či nivka. Nivka, nebo nivky je nejčastější místní název. Stačí pohled na jakoukoli podrobnější mapu a vidíte, že na „Moravském Toskánsku“ jsou všude nivky – Nivky od Mistřína, Nivky nad Hrubým kopcem, Nivky od Močáru a další a další. Čas ukáže, jestli třeba někdy v budoucnosti budeme mít na Slovácku mikroregion Moravské Toskánsko, kde žijí Moravští Toskánci nebo mikroregion Nivecko, kde žijí Nivčané anebo se to všechno ještě vyvine úplně jinak.

 

Františka Nečasová, seniorka, Klobouky u Brna

Mně osobně se to nelíbí ani trochu. Kyjovsko víme kde je, je to pár kilometrů od nás, jezdíme tam, v Miloticích a Stavěšicích jsme měli rodinu. Moravské Toskánsko mi nic neříká, kdežto Kyjovsko hned vím, kde jsem. To jsou kroje, jaké jinde nenajdete. Co dědina, to trochu jiný. U nás je to taky tak, kdo se moc nevyzná, řekne, že je stejný, ale není. 

 

Tomáš Kellner, úředník, Svatobořice-Mistřín

V mých očích má tato krajina, kam chodím rád běhat, svoje jisté kouzlo, byť její dnešní podoba je do značné míry ovlivněna činností člověka. Nicméně očima objektivů, fotografů a následné úpravy fotografií je dle mého názoru její podoba poněkud „vyumělkovaná.“ Obecně však, ale nejsem příznivec takových srovnání, každé místo má svoje. Po mých opakovaných návštěvách originálního Toskánska musím uznat, že tamější krajina vypadá docela jinak a nesnese srovnání. Však se ale k nám dojeďte podívat, uděláte si obrázek sami. Možná stihnete aj pohárek vína.

 

Mirek Blahušek, soukromý zemědělec, folklorista, Vacenovice

Je to takový český komplex méněcennosti. Jinde ve světě se takové přirovnávání k věhlasnějším koutům Evropy moc nenosí. Asi těžko budeme hledat „italskou Prahu“ nebo „švýcarské Krkonoše.“ Nějak se nám to naše Slovácko začíná vytrácet, to mě na tom asi mrzí nejvíc. A to, že jsme moravští Slováci, už neříkáme vůbec. Všechno je tu amorfní bezbarvé „Česko.“

 

Petra Hašlíková, zdravotní sestra, Strážovice

Mám ten výraz spojený s překrásnými fotografiemi krajiny, ve které bydlím, Toníčku. Nevadí mi. Neberu to jako zeměpisný termín. Fotografové jsou pro mne umělci, kteří svá díla označují, jak se jim zlíbí. Kdysi mě trápilo, že Prokletí básníci nebyli vůbec prokletí, že beránci na obloze vůbec nejsou zvířata, ale obláčky, nebo že sněženka nemůže být poslem jara, protože je to přece sněženka, rostlina, ale posel by přece měl vypadat jinak, nemluvě o Písních kosmických, které se nejen nezpívají, ale ani nebyly napsány v kosmu! A když jsme u toho kosmu, taky mám pocit, že souhvězdí Lva mi lva vůbec nepřipomíná, ale beru to tak, že pro někoho to lev je. Takže za mne: Moravské Toskánsko je snad umělecké označení oblasti pro některé fotografy, Slovácko je národopisné označení, geomorfologicky je to snad Dolnomoravský úval, ale když tudy jedu já, tak jedu ze Strážovic do Šardic.

 

Miroslava Neduchalová, lékařka, Svatobořice-Mistřín

Jsem moravská Slovenka tělem i duší. Moravské Toskánsko vnímám pouze jako pojetí krajiny u nás očima fotografů. Díky jejich fotografiím byla oblast mezi Karlínem a Svatobořicemi zařazena mezi 50 nejkrásnějších míst světa. Ve Svatobořicích na trati Kukle máme vinohrad. Ač je tu terén poddolovaný, přesto má genius loci a přírodní scenérie tu nabízí malebná panoramata. Potkáte tu Korejce, Japonce, Maďary a Poláky hledající mimo jiné kapličku svaté Barborky. Zvlněný reliéf jim připomíná krajinu italského Toskánska – odtud označení fotografů MT. Toskánsko jsem procestovala křížem krážem, moc podoby jsem neviděla, snad v oblasti pod Sienou jsem našla trochu paralely. Oči fotografů ale nemám, jejich srovnání s Toskánskem mně nevadí, trochu se stydím, že skoro až díky fotografům jsem začala intenzivněji vnímat okoliční krásno, které máme doma.

 

Pavel Foltýn, kontrolor jakosti a multikulturní hybatel, Šardice

Temu, co to první vypustil s papule, bych na ňu napleskal, protože tyto oku lahodivé oblinky sů sůčásťů hlavně Šardické pahorkatiny, což je pojem. Spoluobčan Mirek Břeňúj navrhuje poeticky „Nivecko,“ pro četné typicky úrodné Nivky a to je pěkné. Eště přitvrdím muziku ze svojím nápadem Hodařsko. (smích) Všecí rádi hodujeme, aj zme tyto dědiny historicky spádem k Hodonínu, kde se snáď enom hodovalo.

 

Jiří Kokmotos, vedoucí vysílání Českého rozhlasu Brno, Brno

Jsem zastáncem Italského Slovácka. Akorát těžko říct, co si o tom myslí Italové.

 

Marek Šalanda, autor knihy Slovácko sa nenudí

Moravské Toskánsko zavedli jako pojem fotografové, protože jim některé fotografie připomínaly Toskánsko. Myslím, že je nešťastné přenášet ten pojem do kultury a vytvářet umělou oblast, která vznikla na základě fotografie krajiny a nemá nic společného s lidmi, kteří v ní žijí. I když tomu, aby se z Moravského Toskánska stal marketingový pojem cestovních kanceláří, se asi úplně nevyhneme.

Dalibor Cichý, generální ředitel firmy, Kyjov

Název Moravské Toskánsko pro oblast kolem Kyjova se poměrně rychle ujal. Pro ucho to zní lákavě, že se na Moravě objevuje něco zajímavého i hezkého, co připomíná italské Toskánsko. Jsou

fotografové, kteří umí v pravou chvíli tuto zvlněnou krajinu nafotit tak, že snímky této Moravské krajiny jsou jako z jiného světa. I mně se už podařilo nafotografovat několik zajímavých fotografií. Už

jenom ten pocit při zapadajícím sluníčku je naprosto úžasný. Úzká silnička, prochází velkou částí zvlněné krajiny, vede ze silnice Šardická do Stavěšic a Strážovic, kde téměř denně jezdím (na nově

vystavěný DCM Hotel Selský dvůr a farmu Kozí ráj), mohu se kochat a užívat si nádherných pohledů na tuto zvlněnou Moravskou krajinu. V každém ročním období se pohledy mění a někdy na výhybce musím zastavit a užívat si vycházejícího nebo zapadajícího slunce, které vytváří v krajině fascinující hru světel. Název Moravské Toskánsko se velmi brzy ujal. Nejsem si jistý, že pro Moravskou krajinu je tento název vhodný. Sám tento název Moravské Toskánsko používám. Vymyslet správný název, který

by něco tak dobře vystihoval nebo připomínal, a ještě se ujal, není vůbec jednoduché. I kdyby někdo vymyslel příhodný název pro tuto krajinu, budou se zřejmě používat oba dva názvy současně nebo

ten druhý, náhradní, zanikne.

 

Michal Stránský, fotograf, Staré Město

Je to dokonalé slovní spojení pro chytlavý titulek v magazínu o cestování. Ostatně tak nějak, ve vazbě na (pře)hezké krajinářské fotografie, ten pojem myslím vznikl. Jenže opakovaný vtip není vtipem a tisící stejný záběr nepřináší nic, co by stálo za pozornost. (Jeho autor z něj samozřejmě může mít upřímnou radost a není důvod mu ji brát – tím spíš, když dobře zaplatí za to, že jej někdo přivede až na místo činu.) Kdybychom nežili v době všeobecného marketingu, bylo by po tom pojmu už nějaký čas veta (než by se zase někde v nadpisu na chvíli vynořil). K Moravskému Toskánsku se ale hlásí i někteří vinaři, obce, turističtí promotéři. Zapouští tu tedy přece jen tužší kořínek. Já z toho radost nemám, připadá mně zbytečné se přiživovat na světově proslulejším italském regionu.

A kromě toho, značná část těch populárních fotografií z Kyjovska těží z podivných, v kopcovité krajině ne právě obvyklých zemědělských pustin – dědictví násilné kolektivizace a scelování pozemků podle sovětského vzoru. Už jen proto mám k celému tomu fenoménu odtažitý vztah. Naštěstí začíná konečně zase přibývat remízků, mezí a stromořadí, takže fotky, ze kterých to celé nejspíš vzniklo, časem nebude kde pořizovat.

 

Připravil: Tonda Vrba

 

Štítky: