František Pavlica, malíř, Hroznová Lhota
Podobně jako loni. Jsme zvyklí chodit na bohoslužby do kostela, byli jsme jenom na jedné, jinak jsme byli on-line. Pak jsme doma anebo se jedeme projet na kole do přírody. Velikonoce jsme zvyklí trávit doma, nejezdíme nikam, takže zas tak těžké to pro nás nebylo. Co mně osobně moc chybělo, to byl tradiční Velikonoční košt vín u nás v Hroznové Lhotě.
Jana Rajecká, průvodkyně transformace vědomí duše, Veselí nad Moravou
Velikonoce byly letos poklidné. Nebyl to žádný shon, spíš jsme s partnerem o víkendu doma relaxovali, poslouchali hudbu. V pátek jsem nazdobila ve váze větvičky z kroucené vrby kraslicemi, udělala velikonoční výzdobu v domácnosti a v neděli jsem upekla bábovku. Vím, že tradiční je mazanec nebo beránek, ale my máme raději mramorovanou bábovku. V pondělí po ránu mě vyšlahal partner a protože jsme „zavřeni“ doma, tak se ani tradiční šlahačka nekonala.
Vladimíra Svobodová, OSVČ, Sobůlky
Na Velký pátek jsme si vyjeli s manželem na kolech do Bzence a zbytek svátků jsme v rodinné pospolitosti stavěli u syna obydlí pro lamy. Večer jsme opékali klobásy, za mne to byly krásně strávené Velikonoce.
Walter Bartoš, hudebník, Strážnice
Velikonoce jsme prožili doma. Prostě jsme si i s manželkou udělali čtyři klidné dny.
Daniel Čmelík, místostarosta města, Kyjov
Vlastně jsem si sváteční dny moc užil. I přes lockdown jsem se snažil dodržet každoroční tradice. Proto nechyběl ve čtvrtek v jídelníčku špenát, nevynechal jsem pletení pomlázky a ani její pondělní “řádění,“ byť jen v rodinném kruhu. I přes chladnější počasí jsem také využil navrácené možnosti cestování alespoň po okresu, protože i ten toho může hodně nabídnout. Zrušený nedělní košt vín v Bukovanech, který jsme s přáteli každý rok navštěvovali, jsem tak nahradil vyjížďkou na kolech mezi mutěnické vinohrady.
Kateřina Hanáková, žena v domácnosti, Blatnice pod Svatým Antonínkem
Velikonoce jsme prožili v rámci možností. Vajíčka jsem s dětmi malovala voskem jako každý rok, i velikonoční výzdoba byla, mašličky na pondělí nachystané, i když jsem nevěděla, zda někdo vlastně na šlahačku příjde. Nakonec přišlo individuálně pár šlaháčů, kteří mě s dcerou vymrskali ve dveřích, samozřejmě s respirátory, dle pravidel. Takže splněno je. Jen mě mrzí, že jsme nemohli navštívit moji maminku v Boršicích u Blatnice, jelikož je to už jiný okres. Takže jsme s dětmi aspoň zavolali. Musíme holt vydržet, i když je to čím dál náročnější i s on-line výukou. Na Velikonoční pondělí bylo vcelku hezké počasí, takže jsme v odpoledních hodinách vyrazili na brusle.
Stanislav Heryán, pekař, Velká nad Veličkou
V pohodlí domova a rodiny. Nějak mě tenhle lockdown neomezil krom vládních nařízení.
Robert Kadubec, obchodní manažer, Velká nad Veličkou
Letošní Velikonoce byly sice smutnější než obvykle, ale zato mnohem pohodovější a klidnější než obvykle. Ten menší shon byl jednou z mála výhod lockdownu. Děti si užily prarodičů, podnikli jsme výšlap na Javořinu a pondělní šlahačka se odbyla v rodinném kruhu.
Tomáš Zajíc, hráč 1. české fotbalové ligy, FC Baník Ostrava (rodák ze Suchova-Suchovských Mlýnů)
Na Velikonoce sem si jel odpočinout domů do Suchovských Mlýnů, takže jsem je prožil s rodinou a přítelkyní.
Jana Bačíková, starostka obce, Vacenovice
Je to s podivem, ale tento rok jsem byla méně připravená než v minulém roce, kdy jsme se všichni báli vystrčit nos z domu.
Výzdoba, beránek, mazanec, kraslice a pro mého chlapa východňárská hrudka, to vše samozřejmě bylo. Jen když mě na chodbě před bytem zastihl soused s žilou, neměla jsem mu co nabídnout. Víno, kořalka, chlebíček, nic. Jelikož máme dobré sousedské vztahy, určitě to doženeme, ale přesto. A ještě jeden postřeh: před domem mě zastavili sedmnáctiletí kluci, kteří šli po koledě a posteskli si, že nikdo nemá před domem velikonoční výzdobu. Asi jsme všichni rezignovali. Ale určitě bude líp, musíme věřit. Víra je v této složité době vůbec důležitá. Ale ať si jen nestěžuji, bylo i veselo. Přišlo nám hned několik videí od vnoučat, od žvatlání nejmenší vnučky až po distanční koledování vnoučka. Víte, některým zákazům a opatřením nerozumím. Nemůžete přes okres k rodině, na chatu a vlastně pořádně ani do přírody. Pražáky honí policie na Náplavce, restauratéři, hospodští, vůbec služby jsou už na dně, školy zavřené. Počet nakažených neklesá, očkování vázne. Jsme unaveni, otráveni a popravdě, já už naší vládě nevěřím ani slovo. Ale to je na jinou diskuzi a jiné téma. Zbývá už jen ta víra, víra v lepší dny. Snad se všichni dočkáme ve zdraví a v relativní pohodě.
Zuzana Pomajbíková, učitelka angličtiny, Vigo-Španělsko, (rodačka z Nové Lhoty-Vápenek)
Tady byly svátky Jara docela normální. Všechno otevřené, sice jen do deváté hodiny večerní, ale i tak to bylo příjemné. Bylo teploučko,
25 stupňů, takže město bylo plné. Tady na severu ty velikonoce
lidé až tam moc neprožívají. Jdou maximálně do kostela a setkávají se rodiny. Já s partnerem jsme vyrazili objevovat krásy zdejší přírody. Docela zvláštní bylo, že jsme ušli 15 km a nepotkali jsme ani živáčka. Masky se tu na COVID-19 nosí úplně všude, takže my rádi prcháme od lidí. Ale co vím, tak dole na jihu Španělska, jsou velice pobožní. Jsou tam za normálních okolností velké křesťanské pochody, což bylo druhým rokem zrušené. Přesto mohli věřící na mše do kostela a nikdo neměl žádný problém.
Připravil: Tonda Vrba
Diskuze