Zprávy

Odešel Antonín Vrba, horňácký lidový vyšívač, který kráčel proti proudu žen

Pondělí Březen 15, 2021
386
Velický vyšívač senior Antonín Vrba už není mezi živými. (Foto: z rodinného archivu Antonína Vrby)

VELKÁ NAD VELIČKOU – Dům Antonína a Alžběty Vrbových v centru Horňácka je vyzdobený výšivkami. Na stěnách visí ubrusy, šátky, stuhy i celé ručně vyšívané obrazy napnuté v rámech. Ohromnou sbírku ukrývá skříň v ložnici. Tu zaplnila pravá konopná plátna zdobená desítkami tisíc jemných stehů. Autorem výšivek však není paní Alžběta, ale její šestaosmdesátiletý manžel, lidový horňácký vyšívač Antonín Vrba. 28.února tohoto roku po těžké a krátké nemoci zemřel.

Antonín Vrba byl v čím dál raritnějším řemesle sám raritou. Byl totiž jediným mužem, který se výšivkám na Horňácku věnoval. A to přes padesát let. To totiž vyučený horník musel kvůli zdraví přestat pracovat v Oslavanských dolech a přestěhoval se za manželkou na Horňácko. Tam ho naučila šít babička jeho ženy. 

„Na výstavách jsem býval mezi dvěma sty ženami jediný muž. Musel jsem odtud vždy utíkat,“ zavzpomínal v jednom z televizních rozhovorů se smíchem legendární lidový umělec.

A co předsudky? „To víte, že je to spíš ženská práce. Když jsem třeba jednou za čas přišel do hospody, chlapi si z toho dělali legraci. Ale to mně nikdy nevadilo. Bavilo mě to a baví dál. Vždycky při tom zapomenu na všechny bolesti i starosti,“ dodal zručný vyšívač.

„Marně pátrám v paměti, zda vůbec nějaký chlap na Horňácku držel jehlu v ruce. Ženských, konkrétně v Hrubé Vrbce, znám hodně,“ prohlásil na adresu seniora Vrby dvaaosmdesátiletý horňácký primáš Martin Hrbáč.

Lidové vyšívání na Horňácku bylo vždy výhradní doménou žen.  „Ještě v 50. letech 20. století bylo v horňáckých obcích napočítáno několik set vyšívaček a mezi nimi ani jeden muž. Zajímavé je přitom srovnání s jiným místním textilním řemeslem, tkalcovstvím, které bylo naopak doménou mužů, tkalců. Antonín Vrba jako vyšívač byl člověk mimořádně pracovitý, trpělivý a houževnatý. Na svých výšivkách důsledně uplatňoval tradiční horňácké vzory, které se naučil od tchýně Marie Čajkové, známé vyšívačky z Velké nad Veličkou. Jednotlivé vzory a jejich barevnost volil a navzájem kombinoval s estetickým citem a pokorou k tradici, na kterou navazoval. Jeho výšivky charakterizovalo precizní provedení. Nelze než obdivovat svébytnou a silnou osobnost Antonína Vrby, která se, navzdory všeobecnému lokálnímu přesvědčení, že vyšívání je ryze ženská práce, nevzdala své záliby a činnosti, která jej naplňovala. Schopnost „jít proti proudu“, být jiný než většina společnosti, je i dnes vzácná a hodná ocenění,“ okomentovala kulturní osobnost

Petra Hrbáčová, vedoucí Centra hmotného kulturního dědictví z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.                             (red)

Štítky: