Zprávy

Maringotka bezdomovcům do Velké přijela, ale už jim neposlouží

Úterý Prosinec 15, 2020
149
Jenom pár minut pobyl nouzový přístřešek určený pro bezdomovce na velickém náměstí.

VELKÁ NAD VELIČKOU – V minulém čísle NOVÉHO SLOVÁCKA jsme psali o kontraverzní dvojici přespolních bezdomovců, kteří bivakovali uprostřed velického náměstí. Zároveň jsme také v závěru příspěvku upozorňovali, že ze dne na den se viditelně zhoršuje zdravotní stav čtyřiačtyřicetileté Slovence Monice Gráfová. Pomoc těmto lidem, především nemocné ženě (trpěla epileptickými záchvaty) nabídl nezištně Václav Hučík z Blatničky. Veřejně prohlásil, že jim pomůže a do Velké nad Veličkou zakoupí v Mělníku vyhlédnutou maringotku za padesát tisíc korun. Přiveze ji z Čech na Horňácko a ve spolupráci s radnicí by našli místo k umístění. Slovo Hučík splnil a na Mikuláše se objevila večer na náměstí ve Velké zelená maringotka na valníku taženém automobilem. Zatímco už byla Monika ve stejný den odpoledne odvezena rychlou záchrannou službou na ARO hodonínské nemocnice. Vše mělo nakonec rychlý spád a dopadlo se smutným koncem.

„Vyslali jsme do Velké záchranářskou i lékařskou posádku. Ženu jsme oživovali a podařilo se obnovit oběh. Na řízené ventilaci, zaintubovanou jsme ji předali v hodonínské nemocnici k další péči,“ uvedla mluvčí záchranářů Michaela Bothová. Moniku našli záchranáři na autobusové zastávce v přítomnosti zmateného věrného druha Františka Havlíka. Za pár hodin v nemocničním zařízení zemřela.

„Ze zatímního vyšetřování nic nenasvědčuje tomu, že by žena zemřela násilnou smrtí či za podílu jiné osoby,“ sdělil NOVÉMU SLOVÁCKU k případu komisař Bohumil Malášek z krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje v Brně. Vyvrátil tak „zaručené“ fejsbukové a hospodské zprávy místních domorodců, že se František, který s Monikou žil na ulici tři roky, přičinil fyzicky o její úmrtí. „Svéprávný epileptický člověk s tímto onemocnění ví, že nesmí požívat alkoholické nápoje,“ okomentoval neštěstí v centru regionu starosta Nové Lhoty Antonín Okénka, který má osobní zkušenosti při práci s podobnými lidmi.

Monice „napomáhala“ pijatika každý den ke zhoršujícímu zdravotnímu stavu, venkovní studené počasí, špatná životospráva a kouření se také podepsaly na jejím předčasném ukončení nelehkého života. Velké zklamání ve svém snažení pomoci zažil ve Velké potencionální „zachránce“ Václav Hučík.

„Z úmrtí mladé bezdomovkyně je mi smutno a také z toho všeho co se odehrálo v průběhu mého snažení dostat tuto dvojici co nejdříve do tepla, hlavně Moniku a pak s nimi začít pracovat na jejich přizpůsobení k životu. Poté jsme mohli čekat na rozhodnutí rady obce a klidně až do žní. Hodně lidí a to i kamarádi mně nadávali do panských a dámských genitálií, ale nikdo z nich vůbec neví, jaký postup nápravy jsem měl v plánu. Kolik jsem tomu chtěl zdarma dát času a energie, aby už oni dva nekáleli u kostela. Nakonec patnáct set korun rozhodlo o životě a smrti Moniky. Kdybych cítil, že obec je mému projektu alespoň trochu nakloněna a neoháněla se, a nevymlouvala se jen na zákony, tak ta maringotka tam mohla být už ve středu večer, tři dny před svátkem Mikuláše a Monika mohla ještě žít,“ uzavírá Václav Hučík nezdařilou aktivitu v pomoci neznámým lidem. Přivezená maringotka stojí u jeho domu v Blatničce a čeká, komu bude „sloužit“. Do centra Horňácka už určitě nepoputuje.  

„Jsem přesvědčen o tom, že nedaleko odtud spí někdo venku na zemi pod dekou, kdo by si třeba i zasloužil takovouto „přepychovou střechu nad hlavou“. Já ale o něm nevím a on zase neví o mně, že tu jedna pěkná a zateplená maringotka zeje prázdnotou,“ přemýšlí svérázný chlapík u otevřených dveří novotou vonícího pojízdného objektu na okraji regionů Ostrožska a Horňácka. 

(Text a foto: Antonín Vrba)