PRÁVĚ DNES SLAVÍ HONZA KOLLER SVÉ PADESÁTINY. MÁME PRO VÁS ROZHOVOR S TÍMTO EX-REPREZENTANTEM ČESKA V KOPANÉ!

SMETANOVA LHOTA, HODONÍN – Některé materiály vznikají v předstihu a v podstatě jakoby plánovitě, jiné jsou ale často dílem náhody a nebo je to o tom, aby daný redaktor byl ve správnou dobu na správném místě. A právě ta druhá alternativa pasuje na obsáhlý rozhovor s bývalým útočníkem české reprezentace, JANEM KOLLEREM, který si právě dnes připomíná své 50. narozeniny!

A jak jsem se vlastně k Honzovi dostal? Deset dnů ve druhé polovině března jsem trávil na jihu Čech, kde jsem dostal skvělý typ od starosty obce Mišovice, Vladimíra Čelakovského, že o čtvrté březnové sobotě bude ve Smetanové Lhotě přítomný Jan Koller, který tam sehraje dopoledne tradiční nohejbalový turnaj a odpoledne pak první letošní mistrák v dresu týmu AFK Smetanova Lhota, který hraje Okresní přebor na Písecku a nastoupil doma proti celku SK Skály. Pro pořádek ještě výsledek: 1:5 a jedinou branku poražených dal v 55. minutě právě oslavenec Jan Koller!

* Máte za sebou hodně bohatou reprezentační kariéru, když jste odehrál v letech 1999-2009 celkem 91 zápasů, ve kterých jste dal 55 branek. Jak to hodnotíte a které góly si nejvíc ceníte?

„V první řadě jsem rád, že jsem vůbec mohl naši zemi reprezentovat, byly to krásné časy. Sešel jsem se opravdu se skvělou generací hráčů, a jsem rád, že se stále scházíme a dodneška jsme dobrá parta. Když vzpomenu na ty důležité góly, tak rád vždy zmíním ten první za Česko v Belgii, kde jsme v roce 1999 vyhráli 1:0. Byl to sice jen přátelák, ale pro mě důležitý, protože odstartoval vlastně moji repre kariéru a pak rád vzpomínám na všechny branky, které jsem dal na MS nebo mistrovství Evropy.“

* Mládežnický fotbal jste hrál ve Smetanové Lhotě a v Milevsku, odkud jste se dostal do pražské Sparty. Jak vzpomínáte na první profi přestup ve svých 21 letech a kolik jste si tehdy vydělával?

„Testy ve Spartě mi zařídil jeden pán a po dvou měsících se rozhodlo, že zůstanu. Rok a půl jsem hrál za „B“ tým, až poté jsem se dostal do prvoligového áčka. Pokud jsem byl u „B“ týmu, tak jsem měl základ 4 000 Kč + prémie 600 Kč za utkání, za „A“ celek jsem pak měl základ 6 000 Kč a k tomu prémie, které za výhru činily už 10 000 Kč. Je zajímavé, že po vojně jsem pracoval brigádně rok u ČNB, kde jsem bral víc peněz než na začátku ve Spartě.“

* Po Spartě přišlo laso z Belgie (klub KSC Lokeren), kde jste si prodloužil svůj fotbalový život ještě o další angažmá v týmu RSC Anderlecht. Jak na Belgii s odstupem času nyní vzpomínáte?

„Ze Sparty tehdy přestupovali do Lokerenu dva hráči (Roman Vonášek s Václavem Budkou) a mě k nim tak trochu „přibalili“. Byl jsem tam tři týdny na zkoušce a pak mi řekli, že zůstávám. To byl pro mě strašně důležitý krok v mé kariéře, po kterém přišlo fotbalově hodně vydařené angažmá v týmu RSC Anderlecht, kde jsem získal dva tituly jako mistr Belgie a nakoukl do Ligy mistrů, kde jsme hráli s těmi nejlepšími týmy světa – Manchester United, Real Madrid nebo Lazio Řím. Na domácím hřišti jsme je dokázali porážet, fotbal jsem si tady hodně užíval, neboť jsme měli tým ofenzivně laděný, který střílel hodně gólů a tato štace byla opravdu velmi povedená.“

* Zřejmě nejvydařenější klub, za který jste hrál, byla bundesligová Borussia Dortmund…

„Tak to byl vrchol tý mý kariéry. Dortmund byl celek s velmi dobrou strukturou a fanouškovskou základnou, kde na domácí zápasy chodilo pravidelně na 80 000 diváků. Bundesliga už tehdy patřila k těm top evropským soutěžím, já jsem si to užíval. Na toto období rád vzpomínám a jsem rád, že jsem stále součástí tohoto klubu, kde nastupuji v týmu legend – jezdíme různě po světě, třeba Asie, a dělám takového externího ambasadora, kde reklamujeme klub z Dortmundu. První vážnější zranění, které jsem si způsobil ve 33 letech na hřišti v Mohuči (proti domácímu týmu FSV Mainz 05) a to přetržený křížový vaz rozhodlo o tom, že přednost dostala rodina než mé sportovní ambice, takže jsem se po pěti letech v Německu přesunul do Monaka.“

* Kromě Monaka jste si ještě zahrál v Norimberku, v Rusku a profi kariéru jste zakončil v Cannes v roce 2011. Co by jste k tomu řekl?

„Do Norimberku jsem šel původně na dva roky, ale když jsem v zimě 2008 přicházel, tak mužstvo bylo v tabulce na posledním místě. Bundesliga se ale nezachránila, takže mé angažmá se nevydařilo. Klub se po sestupu rozhodl jít jinou cestou a já se rozhodl pro takové dobrodružství. Byl jsem rok a půl v Rusku, v klubu Křídla Sovětů Samara, kde první rok byl super, hráli jsme dokonce o evropské poháry, pak ale začali finanční problémy, takže jsem se rozhodl pro změnu. Šel jsem do třetiligového Cannes, což byl profi celek, trénovalo se denně, ale s přibývajícími zdravotními problémy (trhaly se svaly, problémy se srdcem) jsem v roce 2011 ukončil raději profi kariéru. V roce 2014 v létě jsem ještě zkusil v „C“ týmu Monaka v sedmé francouzské lize roli hrajícího trenéra, ale to mi nesedlo, takže jsem to brzy ukončil.“

* Teď již hrajete jen na amatérské úrovni. Jak si to užíváte?

„Jsem členem týmu Real TOP Praha, kde hrajeme vesměs v rámci republiky charitativní zápasy a jinak jsem v kádru mužů Smetanovy Lhoty, kde hraji podle potřeby. Záleží, jak se sejdeme, ale když je potřeba, tak se klidně postavím i do branky. Tento fotbal mě baví, užívám si to.“

* Zjistil jsem, že jste velkým fandou fotbalové Bohemky. Proč zrovna Bohemka?

„Tak té fandím od mala! Je to takový rodinný klub, líbí se mi ta atmosféra na zápasech a pokud mám čas a jsem v Praze, tak rád zajdu na ligu do Ďolíčku. Na Spartu se podívám jak kdy, na Slavii vůbec nechodím. I proto jsem krátce hrál plážový fotbal, neboť se mi zadařilo hrát za Bohemku, což bylo mé velké přání.“

* Hodně se ve fotbalových kuloárech mluví o připravované reorganizaci v rámci naší republiky. Co na to říkáte a jaký máte na to názor?

„Mají se rušit krajské 1. B třídy, v rámci toho, že kluby na vesnicích mají stále problémy, tak to považuji za dobrou věc. Myslím si ale, že to by se mělo posuzovat okres od okresu, neboť takové střední Čechy jsou fotbalově hodně silné oproti třeba jižním Čechám, takže nemám na to jednotný názor. Ta fotbalová komunita je rozdělená teď tak půl na půl, asi bych to nechal na těch samotných krajích, ať si sami rozhodnou.“

* Rozhovor děláme v sobotu 25. března, tedy den po prvním vystoupení České reprezentace v kvalifikaci o EURO 2024. Jak hodnotíte domácí duel s Polskem?

„Musím kluky pochválit, hráli skvěle. (pozn. red. – výhra Česka v poměru 3:1) Samozřejmě to ovlivnil ten začátek utkání, který se nám opravdu skvěle vydařil. Musím pochválit trenéry, kteří se trefili do sestavy, když nastoupilo hodně mladých kluků, kteří jsou ve formě a šanci chytili za pačesy. Předvedli jsme výborný výkon.“

* Rozhovor děláte pro web ISLOVÁCKO.CZ, takže poslední otázka: Co vy a víno?

„Já jsem sice pivař, ale víno si rád dám v prostředí, kde se pěstuje. Na víno jezdím s partou na kole kolem Mikulova a Pálavy a nebo ochutnám tento mok v jižní Francii.“

Za web ISLOVÁCKO.CZ jsem sympatickému oslavenci Honzovi Kollerovi popřál do další padesátky vše nejlepší, hlavně dostatek zdraví a osobní pohody!

(red.)