Brno, 1. 2. 2022 – Všech osm zmenšených finálových návrhů na monument oslavující 200.
výročí narození Gregora Johanna Mendela uvidí od pondělka 7. února návštěvníci Galerie
Vaňkovka. Kromě vizuální podoby si mohou přečíst přímo od autorů, co stálo za podobou
konkrétních návrhů včetně toho vítězného. Nová socha ozdobí Mendlovo náměstí už letos
v létě. Všechny návrhy odkazující na „otce genetiky“ budou ve Vaňkovce k vidění do konce
února.
Veřejnou soutěž na návrh a výrobu nové dominanty zrekonstruovaného Mendelova náměstí
vyhlásila organizace Společně, která o Mendelův odkaz pečuje, loni na jaře. „Do soutěže se
přihlásilo osm velmi povedených návrhů, z nichž porota po náročném rozhodování vybrala
vítěze. Nicméně chceme veřejnosti ukázat i další návrhy, aby si je mohli prohlédnout a třeba
si na chvilku sami zkusili náročnou roli porotce,“ říká Jakub Carda, ředitel Společně. Všechny
zmenšené modely soch návštěvníci najdou ve spodním patře Galerie Vaňkovka v části
směrem k ulici Úzká. Jedním z modelů bude i vítězné dílo nazvané Hrachovina, které navrhl
Jaromír Gargulák. Jeho dílem je např. socha stavitele železnic Jana Pernera v České Třebové
nebo plastika Promethea, která je k vidění na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity
v Brně. „Říká se, že doma není nikdo prorokem, proto jsem to nečekal. A férově přiznávám, že
je to velký závazek, podílet se na uměleckém díle tak významné osobnosti, jakou byl Gregor
Johann Mendel,“ říká autor vítězného návrhu.
Monument má symbolizovat různá stadia růstu rostliny hrachu, na které Gregor Johann
Mendel dělal své pokusy. O vítězném návrhu rozhodla devítičlenná odborná porota v závěru
loňského roku. V ní seděla mimo jiné primátorka města Brna Markéta Vaňková, opat kláštera
sv. Augustina na Mendlově náměstí Juan Provecho nebo emeritní profesor a akademický
sochař Kurt Gebauer. K financování sochy organizátoři vyhlásili i veřejnou sbírku. V ní si
nejštědřejší dárci mohou dokonce zajistit možnost uložit své DNA přímo do vítězného díla.
Sám Gregor Johann Mendel studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku a přírodní
vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu
(biostatické metody). Většinu své práce vykonal za zdmi Augustiniánského kláštera na
Starém Brně. Zde byl také vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal
opatem. Na zahradě opatství se stále nachází základy skleníků, ve kterých prováděl své
průkopnické pokusy, zachoval se zde i včelín, který Mendel nechal vystavit. „Nejcennější
památkou je originál Mendelova rukopisu, ve kterém popsal zákony dědičnosti,“
uzavírá Jakub Carda.
Mgr. Vojtěch Šprdlík
Diskuze