Zprávy

Známka i kniha oslaví jubilejní Slovácký rok

Úterý Leden 5, 2021
37
Pro Josefa Holcmana je jízda králů srdeční záležitostí

KYJOVSKO –  V letošním roce uplyne rovných sto let od uspořádání prvního Slováckého roku v Kyjově. Kyjovští jsou optimisté a věří, že epidemiologická situace v polovině srpna příštího roku bude natolik příznivá, že se mimořádný jubilejní Slovácký rok v Kyjově bude moci uskutečnit. Česká pošta zařadila do svého emisního plánu na rok 2021 tematickou známku s motivem Slováckého roku. A při této příležitosti se také rodí  nová publikace jako kolektivní dílo etnografů, etnologů i pamětníků. 

Hlavním autorem publikace s pracovním názvem Stoletý mládenec je Josef Holcman, profesí právník, ale také spisovatel, divadelník a folklorista, který pochází ze Skoronic. V Kyjově se však narodil, v roce 1970 zde maturoval  a jak uvedl – zažil šestnáct  Slováckých roků a osmkrát Kyjov  na koni projel v kroji.

„Na knížce pracuju s radostnou námahou,“ prozrazuje Holcman. „Některé kapitoly se mně píší lehce, třeba o víně a vinobraní, o jízdě králů, o verbuňku, o společenství průvodů hodových a fašankových. Hotových mám asi sto stran, ale třetina toho přijde vyhodit. S psaním by to mělo být jako s hrozny a vínem: nasbíráme metrák ryzlinku, pošrotujeme ho, a jsou toho dvě třetiny, vypresujeme je, a je z toho polovina. A když víno stočíme z kvasnic, tak ten objem hodný koštování je oproti množství hroznů možná třetinový,“přirovnává autor a milovník lidových zvyků i dobrého vína.

„V tuto chvíli musím naprat emoce do počítače, přečíst u toho třicet knížek a ověřovat fakta. Jak dopíšu úvody k 21 kapitolám a poté, co od etnografů či kyjovských patriotů přijdou příspěvky – například o Josefu Klvaňovi, o krojích a verbuňku, tak text budu čistit. Pohráli jsme si s čísly – první Slovácký rok byl v roce 1921, dvacátý první Slovácký rok bude v roce 2021, takže předseda programové rady David Pavlíček navrhl, aby publikace obsahovala 21 příběhů. A u toho zůstalo.“

A jaký autor zvolil přístup? „Nechtěl bych psát vědeckou literaturu o krojích, písních a třeba přírodních podmínkách Kyjovska,“ zdůrazňuje. „To je popsáno a vyobrazeno v řadě jedinečných publikací, zejména v Návratech Kyjovska, kterou sestavil v roce 1991 pan doktor Pavlík, v Obrazu národopisné slavnosti z roku 1999 od PhDr. Synka, v Kyjovsku Vladimíra Židlického. A pokud jde o osobnosti společenského a politického života, které ovlivnily Kyjov, i vlastence a válečné hrdiny – ty jsou vykresleny ve čtyřech knihách kyjovského patriota a historika MUDr. Jiřího Dunděry. Já bych chtěl napsat či sestavit poeticko-faktografickou beletrii, i když se mně to v tuto chvíli zdá až nemožným. Ale máme na to půl roku,“ dodává s optimismem spisovatel Josef Holcman, který považuje Slovácký rok za pevnou součást svého života. 

(bum)

Úryvek z publikace Stoletý mládenec:

Kyjov koupil roku 1539 moravský hejtman Jan Kuna z Kunštátu, ale již jeho synové ho „pro dluhy a ožralství“ prodali Janu Kropáčovi. Ten byl ale tak lakomý a vůči poddaným ukrutný, že je i týral, takže ti jeho statky opouštěli. V Kyjově vznikla mezi měšťany proti Kropáčovi opozice, která se nedala zastrašit ani jeho ozbrojenou kohortou. Do čela se postavil Václav st. Bzenecký, který za ně promluvil, když Kropáč po nich žádal slib dědičného poddanství. Bzenecký mu odpověděl, že nic takového učinit nemohou bez rozkazu krále a že ke králi posly neprodleně vypraví. 

Kropáč odjel z města s nepořízenou a Václav Bzenecký se zachoval jako měšťan odpovědný a odvážný. Měšťané ho pověřili sepsáním potřebného listu a uložili mu krále vyhledat, nechť bude v Němcích dlít kdekoliv. Měšťané v žádosti nabídli králi, aby Kyjov koupil s tím, že sami zaplatí cenu. Pro Bzeneckého to byl úkol veliký, protože jiným jazykem, než „moravským“ nevládl a v cizině nikdy nebyl. Měšťané se složili na cestu, zajistili koně a vůz a 27. dubna 1548 se čtyři  poslové vydali na cestu předalekou. Ferdinand I. Habsburský, král český a uherský tehdy přebýval v německém Augsburgu, což obnášelo vzdálenost přes půl tisíce kilometrů. Výprava zamířila nejprve do Brna, kde prozřetelně požádala o rady a přímluvu Přemka Prusinovského z Víčkova, moravského podkomoří, který napsal pro krále i pro jeho místokancléře doporučující listy. Za dvanáct dní dorazili do Augsburgu, severozápadně od Mnichova. Když jim došel poslední groš, tak Bzenecký prodal povoz a poslední míli došli pěšky.

Zpátky se výprava vracela malou lodí po Dunaji a větrná bouře ji hodila na ostrov uprostřed veletoku. Jak Václav Bzenecký pořídil u krále a jak se dostal z ostrova se dočtete v knize.