Vilém FAMM přijel zastavit čas do Bohuslavic

Kyjov-Bohuslavice – Klasické ručičkové budíky, které bývaly v minulém století neodmyslitelnou součástí každé domácnosti, pomalu ale jistě mizí, místo řinčení budíku se necháváme probouzet příjemnou melodií z mobilního telefonu. Ranní vstávání sice zůstává pro většinu lidí i tak nepříjemnou částí dne, budíky se však stávají součástí a artefakty historie a čas od času se vynoří známá nerudovská otázka: „Kam s ním?“

Milanu Kočičkovi ze Strážnice byste darovaným budíkem  stoprocentně udělali radost. Je totiž sběratel a jeho knihovnu už zdobí přes šedesát kousků ručičkových budíků i hodin v různém provedení. Jejich sbíráním se zabývá od roku 1997. Dává přednost těm starším, s mechanickým natahováním, ale pokud je pěkný a něčím zajímavý i modernější budík na baterie, přijme do své sbírky i takový. Asi polovinu kousků pořídil v bazarech a starožitnictvích, další si k němu našly cestu přes známé a přátele. Neodříká se ani hodin, které už funkčně dosloužily a těší se z rozmanitosti jejich vzhledu a omšelé krásy. 

„Když jsem byl mladý, přál jsem si vlastní knihovnu, samostatnou místnost pro knížky. To se mi časem splnilo, v rodinném domku mám v knihovně kolem 2 000 svazků. Budíky nezaberou mnoho místa, takže většina z nich také našla své místo v regálech knihovny. Je to zvláštní druh štěstí a spokojenosti, usadit se pohodlně v místě, kde máte kolem sebe věci, které máte rád,“ svěřuje se osmašedesátiletý muž. Dodává ale, že své budíky natahuje jenom zřídka, protože tikot hodinových strojků ruší i přes stěnu. 

Svoji sbírku teď představuje v knihovně v Bohuslavicích, místní části Kyjova. Výstavu pojmenovali „Zastavme čas“ a  je přístupná každý čtvrtek v odpoledních hodinách do 16. prosince. Kočička sem přivezl i svoji knížku pro děti Objev samotáře, kterou v nákladu 2 000 výtisků v roce 2003 vydala jeho manželka. Hlavní hrdina knihy dospívající chlapec Drápek prožívá svoje dobrodružství v dávné minulosti. Autor napsal ještě dvě další knížky pro děti, ty však zůstaly v počítači. „Píšu do šuplíku,“ komentuje to spisovatel, který během svého života vystřídal řadu zaměstnání.

Původně se vyučil strojním zámečníkem, později si dálkově dodělal strojnickou průmyslovku. Dal se také na podnikání. Když přišel o poslední zaměstnání, vyvstala před ním otázka, čím naplnit volný čas. „Na to, abych chodil do hospody, jsem tenkrát neměl peníze a alkohol mi nedělá dobře,“ přibližuje svoje pohnutky napůl vážně, napůl v legraci milovník dobrých knih. Kočička napsal také tři divadelní hry. Pokusil se i o poezii. Svoje vzpomínky z dětství sepsal ve Slováckém deníku, texty vycházely i v regionálním tisku. Ukázky z jeho literární tvorby jsou v knihovně v Bohuslavicích k nahlédnutí. V posledních letech publikuje své úvahy v internetovém periodiku Krajské listy, a to pod pseudonymem Vilém FAMM. 

                                                                                                      (Text a foto: Marie Budíková)