RADOMÍR VÍŠEK ZŮSTAL I PO SKONČENÍ KARIÉRY U KOPANÉ – TRÉNUJE MLÁDEŽ VE SKALICI

KYJOV – I v tomto čísle NOVÉHO SLOVÁCKA zůstaneme u
kopané, neboť k velkému rozhovoru jsme zvolili a oslovili bývalého
obránce Kyjova, Drnovic, Opavy, Lovčic a nebo také FK Hodonín,
RADOMÍRA VÍŠKA (44) z Kyjova, který sice není až tak moc
výřečný, ale na hřišti vždy patřil k těm, které jste nemohli
přehlédnout.
* Už druhým rokem sužuje nejen Česko ten neviditelný vir COVID-
19: co na to říkáte, jak to snášíte vy osobně a vaši nejbližší?
„Nejhorší byl určitě první půlrok. Nikdo z nás nevěděl, co bude
následovat a ta nejistota byla ubíjející. Navíc jsem trávil více
času s rodinou, což ocenila hlavně manželka a tříletá dcera
Valérie. Momentálně se vše vrací do normálu a za to jsme
všichni vděční, a doufejme že se situace nebude opakovat
začátkem nadcházejícího podzimu.“
* Kdy jste začal s fotbalem a proč ve vašem případě vyhrál právě
tento sport?
„S fotbalem jsem začal u nás doma v Kyjově ve svých šesti
letech. V Kyjově byly jenom dva sporty, samozřejmě fotbal a
basket. V tomto směru jsem to měl jednodušší než dnešní děti,
které mají totiž dnes spoustu jiných lákadel, takže jich u toho
fotbalu moc nezůstává, což je určitě z mého hlediska špatně.
Dnes mají děti na výběr moc sportů. U mě byl fotbal na prvním
místě hned od začátku. Vzpomínám si, jak mě taťka vzbudil na
můj první zápas, a já přitom spal celou noc v chráničích a v
kopačkách na nohou. To musíte uznat sám, pane Polášek, že
žádná jiná varianta ani nepřipadala do úvahy!“
* Byl jste známý jako zodpovědný defenzivní hráč s dobrou
levačkou, který byl použitelný jak v obraně (tam nejčastěji), tak i v
záloze. V seznamu vašich fotbalových štací jsem napočítal celkem
10 mužstev – kde se vám nejlépe dařilo, kde naopak jste byl
zklamaný?
„V profesionálním fotbale moje nejlepší štace byly samozřejmě
Drnovice a Opava, naopak to bylo pro mě nevydařené v Třinci.
Nedařilo se mně, ani celému mužstvu a proto jsme sestoupili z II
ligy. V Drnovicích jsem zažil snad všechno co se dá v
profesionálním fotbale zažít. Sestupy, i když ne ze sportovní
stránky, a to na tom bylo to nejhorší, na druhou stranu to byly taky
ale i postupy, a to jsou právě ty věci, pro které ten fotbal děláte.
Musím uznat, že to byly krásné časy.“
* V lize jste hrál pouze za Drnovice (celkem 25 zápasů), přitom jste
se do tohoto klubu vracel celkem třikrát. Proč?
„U této otázky musíme brát v potaz sílu mužstva Drnovic. Já
přišel z Baníku Ostrava B (3. liga) do mužstva, které skončilo v
daném ročníku na třetím místě, což znamenalo 1. předkolo
poháru UEFA. V mužstvu byly takové persony, jako třeba
Miroslav Kadlec, který pouze tři roky zpět hrál finále na

mistrovství Evropy, byl tady Víťa Tůma, který se stal nejlepším
střelcem a nebo taky Vlado Kinder, který přišel z anglické
Premier League. Síla mužstva byla opravdu velká, tak proto
jsem byl poslán dvakrát na hostování, a to do Třince a Kyjova.
Na toto období, kdy jsem si mohl zahrát s takovými personami,
jsem fakt hrdý, protože si myslím, že jsem se určitě v Drnovicích
neztratil a urval jsem tam své první ligové starty.“
* V jednom starším rozhovoru jsem se dočetl, že nejvíce vzpomínáte
na tříleté působení ve Slezsku, konkrétně v klubu SFC Opava. Co by
jste k tomu řekl a jak se vám v Opavě líbilo?
„V Opavě jsem byl na vrcholu svých fyzických a mentálních sil.
Myslím si, že jsem byl tenkrát až tady připravený na první ligu.
Škoda, že nějaké prvoligové angažmá nepřišlo. (Trenér
Adamčík mně bohužel nedovolil tehdy rozjednané angažmá v
Baku, což jsem cítil jako svou životní příležitost!) Ten postup
jsme si ale málem vykopali sami, ale bohužel jsme prohráli
poslední zápas v Jihlavě, kde nám stačil bod, my jsme ale padli
po výsledku 2:3! Tento zápas byl pro mě největší prohrou v mé
profesionální kariéře, a tím pádem jsme bohužel nepostoupili do
I. ligy. A co se týče samotné Opavy – krásné město, výborní
fanoušci – co si fotbalista může více přát, že?“
* Po ukončení angažmá v Opavě (únor 2010) vedly vaše fotbalové
cesty do Rakouska, ale výraznou hráčskou stopu jste zanechal i v
našem regionu. Fotbaloví fanoušci si vás dobře pamatují z působení
v Kyjově, v Lovčicích, které hrály v tom čase 1. B třídu, pomáhal
jste ale i diviznímu FK Hodonín v cestě za postupem do MSFL a
ještě v minulém fotbalovém ročníku jste hájil barvy týmu z Okresní
ligy Hodonínska – TJ Družba Bukovany. Jak na tato angažmá s
odstupem času vzpomínáte?
„Skloubit práci a fotbal dohromady, to bylo něco nového a
docela těžkého. Smekám před každým klukem, který to každý
víkend podstupuje a pak jde hned v pondělí ráno do práce.
Samozřejmě i v těchto soutěžích jsem se snažil odvádět
maximum. Jsem rád, že jsem si mohl vyzkoušet jak
profesionální, tak i amatérský fotbal.“
* Pokud mám dobré informace, tak fotbal již závodně
neprovozujete, takže se nabízí ihned otázka. Nechybí vám dnes
samotný fotbal, i když máte přitom zaměstnání, kde jste ve stálém
kontaktu s tímto sportem?
„K tomuto mohu říci jen jedno: zatím jsem bez fotbalu zhruba
měsíc a to není tak dlouhá doba. To vám řeknu, až mě zavoláte
třeba za 2-3 roky, že uděláme další rozhovor…“
* Na podzim 2020 se rozvířila u nás v Česku poklidná fotbalová
atmosféra, když Policie ČR si "posvítila" na 21 funkcionářů a
rozhodčích v rámci FAČR s tím, že v jejich chapadlech zůstal nyní
již bývalý místopředseda FAČR Roman Berbr. Najednou se začalo
mluvit, že to je ten signál k očistě českého fotbalu, navíc se k tomu
přidala i letošní červnová Valná hromada (VH) FAČR, která si

zvolila nové vedení ve svých strukturách. Jak tyto změny vnímáte?

„Určitě pozitivně!“

MALÝ OSOBNÍ DOTAZNÍK:
NAROZENÝ:  1976
RODINA: Manželka, dcera Valérie
POVOLÁNÍ: Profesionální fotbalový trenér u kategorie U17 v klubu
MFK Skalica (Slovensko)
ZÁJMY, KONÍČKY: Fotbal, hokej a vůbec sport celkově
KTERÉMU KLUBU FANDÍM? FC Liverpool
OBLÍBENÉ JÍDLO, PITÍ: Svíčková, pivo Plzeň
CO NAOPAK NEMUSÍM? Dršťkovou polévku
OBLÍBENÝ HEREC, HEREČKA: Ondřej Vetchý
OBLÍBENÝ FILM, SERIÁL: Chalupáři s pány Kemrem a Sovákem
– to je prostě pecka
OBLÍBENÝ ZPĚVÁK, ZPĚVAČKA, SKUPINA: Láďa Křížek,
Lucka Bílá a skupina P.O.D.
OBLÍBENÉ NOVINY ČI ČASOPIS: Samozřejmě NOVÉ
SLOVÁCKO a deník Sport
OBLÍBENÁ KNIHA, SPISOVATEL: Memento, Radek John
OBLÍBENÉ MĚSTO, ZEMĚ: Byl bych asi špatný Kyjovják,
kdybych uvedl jiné město, než je NÁŠ KYJOV a země –
samozřejmě naše Česká republika!
OBLÍBENÝ SPORT: Fotbal
OBLÍBENÉ AUTO: Škodovka
OBLÍBENÉ ČÍSLO: Na tom si hodně zakládám – je to číslo 8
OBLÍBENÁ BARVA: Modrá
OBLÍBENÁ KVĚTINA: Růže
OBLÍBENÉ ZVÍŘE: Je to náš maltézák Jerry
CO MNĚ ZTRPČUJE ŽIVOT? Nedochvilnost
ŽIVOTNÍ MOUDRO: Poznání sebe sama je základem pravé
moudrosti, řekl Jan Amos Komenský, což je krásný citát a navíc je

to pravda pravdoucí!

Foto: osobní archiv Radomíra Víška