Rozhovory

Policie ocenila hodonínské Gentlemany silnic. „Ti letošní zachránili řidiče a cestující z autobusu, který smetlo tornádo,“ uvedl jejich mluvčí

Úterý Říjen 26, 2021
158
Ocenění hrdinové – Gentlemani silnic Pavel Matoušek a Roman Fiala. (Foto: archiv policie ČR Hodonín – 1x)

Červnové tornádo, které zasáhlo jih Moravy, smetlo ze silnice nedaleko obce Mikulčice linkový autobus. Ten se několikrát převrátil přes střechu a skončil na boku. Uvnitř se v momentě nehody nacházel řidič a dvě mladé dívky. Naštěstí byli tou dobou nablízku Roman Fiala a Pavel Maloušek, kteří dívku vyprostili a poskytli zraněným potřebnou první pomoc. Za tento obětavý čin byli oceněni titulem Gentleman silnic. „Jedná se o společný projekt Generali České pojišťovny a Policie ČR, který vznikl v roce 2004 s cílem motivovat účastníky silničního provozu k tomu, aby si pomáhali a nebyli k sobě lhostejní,“ říká mluvčí hodonínské policie Petr Zámečník. Ocenění si oba pánové od zástupců projektu i Policie ČR převzali na konci září v Hodonín, přičemž se jedná již o 204. a 205. držitele titulu Gentleman silnic. Kolik jich jezdí po silnicích celé České republiky jen z Hodonínska? A dodržují řidiči v okrese předpisy poctivě, nebo si s tím v této uspěchané době lámeme hlavu čím dál méně? 

 

Můžete popsat příběh z toho osudného červnového večera, kdy se u nehody autobusu po tornádu objevili ti dva letošní ocenění, tedy Roman Fiala a Pavel Maloušek? Jak na celou událost vzpomínají? 

 

Roman Fiala byl právě na procházce, když se začaly na obloze objevovat blesky. Po chvíli se přiřítila neobvykle silná bouře s krupobitím. Uvedl, že držel nad hlavou plastovou přepravku a rychle utíkal domů. Bál se, aby jej to neumlátilo. Když se mu podařilo dostat do úkrytu, vzduchem už lítaly kusy stromů, dětské hračky, vytrhané trámy nebo utržené plechy. Stále se to přibližovalo. Vzpomínal, že si byl jistý, že to zabije jeho samotného i jeho maminku, ke které se kvůli silnému větru nemohl vůbec dostat. Když to skončilo, měl prý pocit, že zrovna přežil vlastní smrt. 

 

Když to skončilo, vydal se ven, aby zjistil, co se stalo? 

 

Ano, popisoval nám, že poté, co vítr ustal, se společně s kamarádem Pavlem Malouškem vydali ven, aby zjistili, jaké škody tornádo napáchalo. Nejdříve byly zděšeni tím, co kolem viděli, ale o chvíli později už věděli, že se nestačí dívat na všude přítomné trosky, zborcené střechy, ale je potřeba jednat.

 

Jak se dostali ke zmíněnému autobusu? 

Po chvíli hledání uslyšeli volání o pomoc. Několik metrů od nich ležel převrácený autobus. Okamžitě začali zjišťovat, kolik lidí ve vozidle v době nehody bylo. Chtěli všechny dostat pryč a ujistit se, že nikoho nepřehlédli, uvedl opět zachránce Roman Fiala. 

 

Co na místě nehody viděli? 

 

Situace byla velmi dramatická. Jedna z dívek měla otevřenou zlomeninu a potlučené nohy, byla ale schopná chůze a z místa i přes doporučení zachránců v šoku odešla. Nejnáročnější pro oba muže bylo vyprostit druhou, teprve čtrnáctiletou dívku, která zůstala zaklíněná pod autobusem a měla po nárazu přeražené obě nohy. Obávali se totiž toho, že jí přenesením uškodí. Nevěděli, jaká všechna zranění má, jestli nemůže mít poraněnou páteř. Zohýbaný vrak se ale mohl každou chvíli převrátit. Navíc byla v šoku a podchlazená. Proto se rozhodli jednat. Jeho kolega Pavel Maloušek, druhý statečný zachránce, pak doplnil, že postupovali velmi opatrně tak, aby s ní během přesunu co nejméně hýbali. Oba si při těchto vzpomínkách vybavovali dívčino hlasité vzlykání.

 

Čekání na záchranáře s takto vážně zraněnými muselo být v té situaci velmi vypjaté a psychicky náročné…

 

Ano, celá ta záchranná akce byla o to náročnější, že příjezd záchranářů se kvůli tornádem poničenému okolí výrazně protáhl. Společnými silami dostali zraněného řidiče i dívku na lepší terén. Během čekání na příjezd záchranné služby je přikryli peřinami a drželi nad nimi plachtu, aby je ochránili před deštěm a udrželi v teple. Chytili je za ruce, povídali si s nimi a pokoušeli se uklidnit situaci. Díky odhodlání obou mužů se však podařilo cestující z autobusu zachránit. 

Za svůj odvážný čin byli proto nyní oceněni titulem Gentleman silnic. Jak při předávání ocenění uvedla Ivana Buriánková, která je ředitelkou projektu Gentlemani silnic, oba muži si ocenění jednoznačně zasloužili, protože prokázali velkou odvahu. 

 

Kdo se stal vůbec prvním Gentlemanem silnic? Od kterého roku se tento titul uděluje? 

 

Prvním takto oceněným řidičem se v prosinci 2004 stal Jiří Lukáč z Albrechtiček na Novojičínsku, který vytáhl z hořícího automobilu sedmnáctiletého mladíka. Od té doby ocenění převzalo už 203 lidí po celé České republice.

 

Kolik jich bylo konkrétně na Hodonínsku, a za jaké činy byli například oceněni? 

Minulými Gentlemany silnic se stala rodina z obce Louka, která v roce 2011 neváhala nasadit své vlastní životy, a pomáhali vyprostit řidiče z převrácené hořící cisterny. Jen co řidiče vyprostili, zachvátil kamion převážející fritovací olej mohutný požár. Doslova mu tím zachránili život a oceněni byli právem. 

 

Co je cílem takového ocenění kromě předání titulu těm, co si to zaslouží? Motivovat ostatní? Vyburcovat v nich odvahu, pokud se na silnici stanou účastníky něčeho podobného? 

 

My skutečně věříme, že pohotovost a duchapřítomné jednání těchto lidí budou pro řidiče i další účastníky silničního provozu motivací. Oceněním Gentleman silnic chceme upozorňovat na nutnost být k sobě ohleduplní a vzájemně si pomáhat v krizových situacích, které mohou na silnicích nastat. Někdy skutečně stačí u bouraného auta zastavit, zjistit, co se stalo, a poskytnout havarované osádce součinnost, poradit, být oporou, případně pak zavolat potřebné složky.

 

Jak vůbec jezdí řidiči na Hodonínsku, pokud to lze srovnat statisticky s okolními okresy jižní Moravy, případně celorepublikově? Jsme spíše ohleduplní řidiči, nebo je to přesně naopak?

 

Určitě nelze řidiče z našeho regionu řadit mezi ty méně ukázněné. Z našich zkušeností je vidět, že „většina“ řidičů dodržuje dopravní předpisy a jsou k ostatním účastníkům silničního provozu ohleduplní. Je skvělé, vidět řidiče motorových vozidel, kteří vzorně pouštějí chodce přes přechod pro chodce a jsou ohleduplní i vůči cyklistům na silnici. Dále mezi sebou máme i řidiče, kteří se neváhají vzdát své přednosti a pustí například odbočující vozidlo, aby byl provoz plynulý a netvořily se dlouhé kolony. Díky takovým. 

 

Kolik peněz se ročně vybere na pokutách na silnicích Hodonínska? 

 

V celkovém součtu uložených pokut za dopravní přestupky, které udělili policisté, je to zajímavé číslo. Za loňský covidový rok, kdy bylo méně silničních kontrol a dopravních akcí, tato suma přesáhla tři miliony korun. K tomu je potřeba přičíst další pokuty, které řešil správní orgán. Ale výši těchto pokut nemáme k dispozici.

 

Kde se aktuálně eviduje nejvíce dopravních nehod? Na kterých úsecích a místech by měli dát řidiči nohu z plynu? 

 

Z dlouhodobého hlediska se nejvíce dopravních nehod s vážnějšími následky stává na silnicích první třídy, jde tedy o silnice I/55 a I/54, které protínají náš region. Ale mnoho nehod se odehrává i v centrech větších měst a obcí, avšak většinou s menšími následky. Jedním z míst, kde řidiči často bourají je křižovatka mezi Hodonínem a Ratíškovicemi, která protíná silnici I/55. A pozor by si měli řidič dávat například na dlouhých rovných úsecích, kde to svádí k rychlé jízdě a riskantnímu předjíždění. Následky čelních střetů bývají často tragické.

 

Jak moc byly poslední měsíce pro policisty náročné?

 

Náročné byly především kvůli tornádu, s jejichž následky Hodonínsko dodnes bojuje. Chtěl bych také ústy ředitele Územního odboru Hodonín plk. JUDr. Františka Klimuse poděkovat i touto cestou všem, kteří navzdory nebezpečí pomáhají ostatním.  (Hana Raiskubová)

Štítky:

rozhovor