Naše babičky dobře věděly, co jsou ty pravé zimní životabudiče, a ve své kuchyni je hojně používaly. Jedním z nich je kromě červené řepy, mrkve, hlívy ústřičné, kvašené zeleniny, celeru či štamprlky domácí slivovice po ránu i zelí. Ovšem nejen to kysané, ale také čerstvé. Připravit si z pořádné hlávky této zeleniny můžete v zimních měsících nejen vydatnou zelnou polévku, ale třeba i jídlo, které pořádně zasytí a zahřeje – nočky se zelím a opraženou slaninou. Zelí je totiž vysoce ceněno pro svůj enormní podíl zdraví prospěšných látek, především je to vysoký obsah vitamínu C, E, K, vitamínů skupiny B, ale také minerálů jako je draslík a hořčík. Co jej dělá tak zásadním v jídelníčku, je také obsah vlákniny a mikroorganismů. Tepelně jej proto upravujeme jen krátce, abychom cenné látky nezničili. Zima je navíc také ideálním obdobím na domácí uzení, a kdo jednou domácí slaninu ochutná, už si pro ni díky její nezaměnitelné chuti a vůni po ovocném dřevě do supermarketu rozhodně nepůjde. Díky vysokému podílu nasycených tuků způsobuje navíc slanina pocit sytosti vyšší, než když konzumujeme sacharidy. Je také bohatá na bílkoviny, takže z ní získáte energii na celý den. A je i jednoduchá na přípravu, takže je ideální potravinou ve dnech, kdy není na vyvařování čas. Kombinovat se dá s řadou potravin, nebo jí lze přizdobovat a dochucovat různé zeleninové saláty či husté zeleninové a luštěninové polévky, například hrachovou či mixovanou fazolovou.
Suroviny:
¾ kg ve slupce uvařených brambor
30 dkg polohrubé mouky
1 celé vejce
Hlávka syrového zelí
40 dkg slaniny
1 velká cibule
Lžíce sádla
Sůl, pepř, kmín, hořčičné semínko
Postup: Den předem si uvaříme ve slupce brambory v osolené vodě a po zchladnutí je oloupeme. Na druhý den brambory nastrouháme na jemném struhadle a osolíme. Poté si nakrájíme nožem hlávku syrového bílého zelí a rozehřejeme na plotýnce větší hrnec. Do něj vložíme lžíci sádla a nadrobno nakrájenou větší cibuli – může být i šalotka. Jakmile je cibulka dozlatova, vsypeme na ni nudličky zelí, posypeme kmínem, hořčičným semínkem a solí a prudce restujeme. Zelí po změknutí odstavíme a vrhneme se na nočky. Je lepší, pokud malinko v puse křupe, nemusí být úplně doměkka. Do velkého hrnce pak napustíme větší množství vody, kterou také osolíme, kápneme do ní olej a přivedeme k varu. Mezitím si umícháme těsto na nočky. Nastrouhané uvařené brambory zasypeme moukou a přidáme do nich vajíčko. Po dosolení pořádně promícháme. Z těsta uděláme bochánek, z něj pak hada a toho rozdělíme na malé kousky. Každý kousek vyválíme na tenký copánek, z kterého nakrájíme asi centimetrové kousíčky těsta. Jakmile začne voda v hrnci vřít, vkládáme do ní nočky a vaříme, dokud nevyplavou. Nočky scedíme a nasypeme k zelí. Promícháme. Než se nočky uvaří, vyškvaříme si v hluboké pánvi slaninu nakrájenou na kostičky. Poté ji i s výpekem zamícháme k nočkům se zelím, nebo jí jídlo ozdobíme. Nočky se zelím můžete připravovat také ze syrových brambor, jen je potřeba je vařit malinko déle, opět než vyplavou. Pokud není na velké vyvařování čas, dá se jako alternativa použít místo brambor např. polohrubá mouka nebo dětská krupička. Smíchejte si s celým vajíčkem, solí a trochou vody a pořádně promíchejte. Těsto musí být husté tak akorát, aby se dalo krásně protlačit přes síto na halušky. Na talíři můžete pak toto rychlé, výtečné a také syté zimní jídlo dozdobit čerstvými bylinkami, například petrželkou nebo pažitkou. Vždy je dobré mít po ruce také lahůdkovou cibulku nebo třeba kousek zelené části pórku. (Rh)
Diskuze