Sport

OBSÁHLÝ ROZHOVOR S PŘEDSEDOU FOTBALOVÉHO KLUBU V ROHATCI ROSTISLAVEM TOMŠEJEM. SLAVOJ SI CHCE ZAHRÁT V BUDOUCNU AŽ DIVIZNÍ SOUTĚŽ!

Čtvrtek Listopad 2, 2023
1775
Na snímku předseda klubu TJ Slavoj Rohatec Rostislav Tomšej v popředí. (Foto: Mikuláš Belžík)

ROHATEC – Nejvyšší muž současné kopané v Rohatci, ROSTISLAV TOMŠEJ, je zapálený fotbalový funkcionář, který má jakési představy a fotbal je celý jeho život! Dal jsem mu celkem devět otázek, na které v krátkém čase dokázal odpovědět, takže teď vám nabízíme jistě zajímavé čtení o rohatecké kopané.

1/ – Rohatecký Slavoj atakuje v současné době čelo tabulky 1. A třídy. Mluví se v klubu o možném postupu do krajského přeboru (KP) a nebo netlačíte na pilu a všemu dáváte volný průběh? Není to tak dávno, když Trauben z Hroznové Lhoty odmítl mimořádný postup do KP a jako hlavní důvod se často uvádělo, že vyšší soutěž je jakousi brněnskou samostatnou ligou, a týmu z Hodonínska by tak citelně chyběly klasická derby-utkání! Jak to máte nastavené ve fotbalovém klubu TJ Slavoj Rohatec?

Co se týká našeho momentálního umístění v tabulce na čelních místech je sice příjemné, ale podstatné je, že jsme v polovině sezony a může se ještě hodně věcí změnit. Alespoň moje zkušenost po všech předešlých ročnících mě vede k tomu, abychom předčasně nejásali a spíše se soustředili na práci a přípravu v zimě. Vždyť i začátek této sezony nám připravil velké těžkosti, kdy se nám zranilo šest hráčů, z nich velmi vážně a dlouhodobě čtyři ze základní sestavy (Tomáš Zelinka, Julian Bajko, Tomáš Netík a Jan Gloza). Před začátkem soutěže došlo u nás k velkým změnám jak na pozici realizačního týmu, tak i v hráčském kádru a dali jsme tak si jasný cíl, kdy chceme hrát útočný fotbal se zajištěnou a zodpovědnou obrannou činností celého mužstva, kde jsme měli vždy trochu problém (dostávali jsme totiž příliš branek). Naším cílem v tabulce bylo stabilizovat se v nejužší špičce, což se nám prozatím daří. Takže rozhodně netlačíme na to, že chceme za každou cenu postoupit, mělo by vše mít přirozený vývoj. Pokud na to náš tým bude mít kvality, tak to musí uhrát na hřišti a v tom případě určitě nebudeme klukům bránit v postupu! Každopádně soutěž, kterou hrajeme, je ideální (mimo pár brněnských týmů) a ztotožňuji se s názorem klubu z Hroznové Lhoty.“

2/ – Mnozí příznivci kopané v Rohatci mluví o současném rozmachu zdejšího Slavoje, kde kromě stabilní podpory od Obce Rohatec k vám přišel i velký mecenáš, podnikatel Jakub Rezek, jinak rohatecký rodák. Jak hodnotíte finanční zabezpečení klubu v současné době a pokud to není tajemstvím, kolik finančních prostředků máte od samotné Obce a jakou částkou se na chodu klubu podílí již zmiňovaný podnikatel Rezek?

V současné době je klub finančně zabezpečený, ať už z dotací Obce Rohatec, tak ze stran sponzorů, kdy obec se podílí zhruba jednou třetinou financí na chodu, mimo to nám obec velmi pomáhá se zajišťováním nezbytných úkonů při zajištění provozu našeho areálu, zbytek si musíme zajistit sami. A není to jen o firmě Unite Mont Czech, ale i ostatní sponzoři a podporovatelé nám velmi výrazně pomáhají, a to nejen finančně.

Aby byla správně pochopena role Jakuba Rezka v našem klubu, tak mimo to, že nás prostřednictvím své firmy podporuje, tak to nejdůležitější co do Slavoje Rohatec přinesl, je jeho energie a zápal pro klub, ze kterého se v mladém věku odrazil ke kariéře ve vyšších klubech. A dále především o jeho práci v klubu – je členem Výkonného výboru Slavoje, má na starosti veškerou mládež, zajištění trenérů a intenzivně mi pomáhá i s chodem A mužstva.“

3/ – Nabízí se tedy otázka, kde až se chce tým mužů Slavoje Rohatec zastavit, a jaké jsou vlastně vize a ambice do dalších let, teď mám na mysli především tým mužů!?

Co se týká ambicí A týmu, tak pro letošní sezonu, jak jsem již uvedl výše, je cílem stabilizace výkonů a umístění na špici tabulky. Do dalších let uvidíme, jak se nám bude dařit doplňovat kádr, ale v dlouhodobém výhledu je cílem i přáním zkusit se dostat třeba i o dvě soutěže výše (tedy divize – pozn. webu), což by byl pro rohatecký fotbal historický počin!“

4/ – Uvažujete do blízké budoucnosti s dalším vylepšením sportovního areálu U Cihelny a pokud ano, co by to mělo být?

Sportovní areál v Cihelnách, jak se v Rohatci tato část obce nazývá, byl během posledních dvou let budován a zmodernizován za velké podpory Obce Rohatec a pana starosty Jarmila Adamce, který mimochodem za Slavoj v mládí také hrával. Máme dvě krásné travnaté plochy, k tomu nově vybudovanou plochu s umělým trávníkem, zrekonstruované a nově postavené kabiny a k tomu patřičné zázemí. V areálu je nově vybudovaná pumptracková dráha, hřiště na posilování a podobně. Myslím si, že moc takových areálů v našem okrese i kraji zrovna není. Co zde ještě snad vylepšit, a je to i v plánu do budoucna, je objekt bufetu a zázemí pro občerstvení.“

5/ – Pokud se dívám na statistiku jednotlivých hráčů ve střelecké listině 1. A třídy, skupina B, tak mě překvapilo, že mezi třemi nejlepšími střelci Slavoje Rohatec v tomto rozběhnutém ročníku se na prvních třech místech nachází hned tři 19letí mladíci, a to Florin Lucian Tomele (7 branek), František Kajánek (4) a Marek Čech (4). Dáváte tedy větší prostor mladým hráčům nebo tento stav vyplynul jen z toho, co se prozatím odehrálo v podzimní části na zelených trávnících?

Na tohle je jednoduchá odpověď. Ano, snažíme se o začlenění mladých perspektivních hráčů do týmu, jako jsou již zmínění naši mladí střelci. Mimo ně k nim z mladých patří i 19letý brankář Kuba Hazlinger, ale i někteří další mladí kluci v kádru. A je to logické, protože když se podíváte na naše stabilní opory, jako Tomáš Netík, Julek Bajko, Pavel Konečný, Michal Konečný, Igor Petrák, Filip Vanda, Kuba Tomšej (můj syn), Marek Herzán a další, tak všichni už se blíží nebo většina má těch třicet a více let. A to ne že bych je odepisoval, naopak tito kluci (mimochodem náš klub táhnou už více než deset let a za to jim patří obrovský dík!) mají výbornou výkonnost a pořád patří mezi velké opory mužstva. Tak především oni jsou ti, kteří předají postupně svoje zkušenosti právě těmto mladým hráčům. A co chci tady především zdůraznit je to, že právě tito starší kluci utvořili již dříve soudržnou partu kamarádů, bez které by nešlo tak dlouhodobě a výkonnostně na výši hrát tuto soutěž. To, jak mužstvo drží při sobě, si já osobně a věřím, že i všichni ostatní, v klubu nejvíc vážíme a jsme za to moc rádi. Protože všichni to děláme právě proto, že tento sport máme rádi, děláme to tedy pro radost.“

6/ – Když jsem minule listoval ve Zpravodaji, který je k mání vždy na každém domácím zápase mužů, upoutalo mě velké množství sponzorů, o které se klub v Rohatci může opřít. Celkem jsem napočítal neskutečné číslo, a to 52 sponzorů, což je na tuto dobu jev vskutku NEVÍDANÝ! Toto číslo vám můžou závidět v podstatě všechny regionální kluby a tak se i za ně ptám: Jak to děláte, že máte tolik přispívatelů do vaší pokladny?

Jak už bylo zmíněno, není to jen o finanční podpoře, ale také o práci a třeba i materiálním zajištění potřeb klubu. Ano, subjektů se kterými spolupracujeme je po pravdě dost na to, že jsme jen klub z ,,dědiny,“ ale toto se daří zase jenom proto, že všichni členové ve vedení Slavoje se snaží v rámci svých možností komunikovat a udržovat vztahy s našimi podporovateli a to jak firemně, tak i lidsky.“

7/ – Kromě mužů máte i dvě přípravky, dvě žákovská družstva (kategorie starší a mladší) a dorost, který hraje krajskou 1. třídu (skupina C), ale zrovna velkou radost právě dorostenci vám nedělají. Již několik let hrají v suterénu tabulky, takže jaké jsou další představy o fungování týmu, jehož hráči by se měli stát postupem času těmi, kteří budou nosit s hrdostí dres mužů rohateckého Slavoje?

Ano, bohužel máme s dorostem velké starosti co se týká výsledků, ale je to o kvalitě jednotlivých mládenců, a ta prostě v mnoha případech na soupeře v této výkonnostní třídě prostě nestačí! Naopak, právě i zde je to o práci s mládeží, kdy je to mnohdy strašně těžké i díky tomu, jak dnes děcka tráví volný čas (TV hry, mobily apod.). Uvidíme do budoucna, proto se snažíme u nás vytvořit podmínky pro rozvoj mládeže, alespoň v rámci našich možností. No a právě na příkladu přípravek a žáků to nese i ovoce. V kategorii starších žáků jsou velmi šikovní kluci, kteří by právě měli do budoucna našemu dorostu výrazně pomoct. Je to opět jednoduché: o trpělivosti našich mládežnických trenérů, o chuti dětí se tomu věnovat a také velmi záleží na jejich rodičích, jak tito budou své děti u fotbalu držet a podporovat.“

8/ – Ne všechno bývá v životě a i ve sportu jen růžové: je taky něco, co klub v sousedství okresního města Hodonín trápí, a pokud ano, tak o co se jedná?

Ze sportovní stránky nás velmi trápí zranění našich kluků, nevím, kdo nás ,,očaroval,“ ale tolik zranění v jednom ročníku už nás dlouho nepotkalo! Ano, fotbal je kontaktní sport, rozumím tomu, že občas zranění přijde, ovšem pokud to během tří měsíců potká osm hráčů z jednoho týmu, tak je to velká rána osudu. Letos v červenci jsme započali s kádrem 23 hráčů u A týmu – s mnoha novými posilami a mnuli jsme si ruce, jak jsme nadupaní (a to je právě to, co bylo řečeno na začátku rozhovoru – všechno se může obratem změnit!). No a hned na prvním tréninku se dlouhodobě zranil Honza Gloza (posila z Krumvíře), během letní přípravy odkulhal s poškozeným kolenem Julek Bajko a vzápětí po něm se svalovými problémy Tomáš Netík. Hned na úvod sezony ve třetím kole si přetrhl vazy v koleni Tomáš Zelinka (naše i trenérova vytoužená posila z Dubňan), a to je vše bohužel dlouhodobá záležitost a vážnější zdravotní problémy s tříslem v průběhu podzimních soubojů utrpěl ve vynikající formě hrající záložník Marek Herzán. Při různých drobnějších zranění dalších hráčů nás to velmi oslabilo a není to vždy jednoduché jejich kvalitu a přínos nahradit. Samozřejmě, chápu že i naši soupeři v soutěži mají také své problémy, ale znovu opakuji, že těch dlouhodobých zranění našich kluků, kteří patří do základní sestavy, je až příliš mnoho a to nás velmi omezuje a trápí!

No, a co se týká toho, čeho bychom se rádi zbavili v rámci nějakých názorů některých lidí na náš klub a lidí v něm působící, je to, že i když nás někdo nepodporuje, nevadí. Ale rád bych tyto lidi požádal, aby se snažili alespoň pochopit, že to všichni ve Slavoji Rohatec děláme jak nejlépe umíme a děláme to nejenom pro náš klub, ale především pro naše fanoušky, pro zábavu, sportovní vyžití, širokou veřejnost a v neposlední řadě tak chceme reprezentovat naši obec Rohatec.“

9/ – Máte, pokud vím, zodpovědnou funkci jako oblastní manažer ve firmě BMI, a tak se na závěr tohoto povídání ptám. Jaké máte kromě milovaného fotbalu ještě koníčky, na co vám vůbec vychází ještě čas?

Ano, fotbalem žiju od sedmi let a mimo části fotbalové kariéry v Kyjově a Slovácké Slávii Uherské Hradiště, jsem z velké části jak hráčské, tak funkcionářské, vše věnoval Slavoji Rohatec. Mimo zaměstnání a fotbal je mým velkým koníčkem tenis, který hraji rekreačně s kamarády a v místním TK Rohatec. Doma se věnuji vinaření, které jsem zdědil po mém otci, samozřejmě amatérsky. Ale i zde máme partu kamarádů, kde se společně scházíme na našich ,,minikoštech,“ po našich sklepech a klábosíme o všem, ale stejně se i zde nejvíce bavíme hlavně o fotbale a našem Slavoji.“

(red.)

Štítky:

sport