Zoo Hodonín má mláďata kriticky ohroženého lva berberského

Zoo Hodonín má přírůstky u kočkovitých šelem. 12. září se narodila mláďata
kriticky ohroženého lva berberského. Původně čtyři, jedno z nich však bylo
výrazně menší, slabé a třetí den uhynulo. U početnějších vrhů je to ale běžné.
Tři koťata zatím dobře prospívají. Aby měla čtyřletá lvice i její mláďata potřebný
a dostatečně dlouhý klid, vnitřní expozice lvů je pro návštěvníky stále uzavřena.
Také ošetřovatelé omezili činnosti, které by mohly narušit pocit bezpečí matky
s mláďaty. Pozorně je sledují a reagují na veškeré změny v jejich chování.
Prostor je monitorován kamerou a byl také přemístěn tygr ze sousední ubikace.
Kdy bude moci veřejnost lvíčata spatřit, není zatím jasné, vše bude záležet jen na
zvířatech a vývoji situace. „S ohledem na předchozí zkušenosti jsme velmi
opatrní a poskytujeme zvířatům dostatek času. Kondice mláďat zatím plně
odpovídá věku. Vidí, samostatně se pohybují, ale zdržují se hlavně v blízkosti
matky. Podle kontrolního vážení se jejich hmotnost pohybuje kolem 3,5
kilogramu,“ uvedla zooložka Zdenka Vavrysová.
Nyní tříletý samec je od matky s mláďaty zatím oddělený, podobně i v přírodě je
samice zpočátku vychovává v ústraní a ke smečce je přivede později. „Běžné
bývá spojení zhruba kolem druhého měsíce po porodu, není to ale pravidlo, ke
zvířatům je potřeba přistupovat individuálně. Dostatečně dlouhý pobyt s rodiči je
pak důležitý pro správný sociální vývoj zvířat a řídí se i chovatelskými
potřebami. Osamostatnění a odchod mláďat od rodičů u lvů s ohledem na jejich
smečkový způsob života nastává obvykle v období 1,5 až 2 let,“ doplnila
zooložka.
Lev berberský jako poddruh již v přírodě vyhynul, chov udržují pouze
zoologické zahrady a v současné době se jejich počet pohybuje lehce nad
stovkou kusů. „Sestavení úspěšného chovného páru je proto složitější, protože
jejich genetická základna je malá. Chov a přesuny těchto šelem v licencovaných

zoologických zahradách se řídí doporučeními koordinátora Evropského
záchovného programu (EEP). Ten doporučuje spojování vhodných jedinců a
přesuny mláďat, vedoucí k co největší genetické pestrosti populace lvů
berberských v lidské péči, což jsou zásadní kroky pro přežití tohoto druhu do
budoucnosti,“ vysvětlil ředitel Zoo Hodonín Martin Krug.
V Hodoníně začal chov lvů berberských v roce 2007 a k vidění zde byli až do
roku 2019, i když nevytvořili žádný chovný pár. Obnoven byl chov vloni poté, co
do bratislavské zoo odešel osamocený samec lva jihoafrického. V březnu 2023
přicestovala dvouapůlletá samice ze Zoo Plzeň, o týden později pak o rok mladší
samec z německé Zoo Neuwied. Ošetřovatelé sledovali s napětím jejich první
spojení, mladá zvířata ale rychle vytvořila harmonický pár. „První mládě se
tomuto páru narodilo už v listopadu, brzy po porodu ale uhynulo. V ranném věku
a u nezkušené prvorodičky se to často stává. Letos v dubnu rodila lvice podruhé,
opět jen jedno mládě, které dobře prospívalo a matka se o něj dobře starala. Po
několika týdnech se u ní ale dostavila říje a přišla o mléko. Stav mláděte se
rychle zhoršil a s ohledem na známky střevní infekce bylo nakonec po dohodě
s veterinářem uspáno. I v přírodě je u lvů naprosto běžné, že málo početné vrhy
jsou pro odchov neefektivní a jednoho roku života se dožije zhruba polovina
z narozených mláďat. Zvířata jsou v tomto směru nastavena zcela pragmaticky a
neefektivními odchovy se nevyčerpávají. Sourozenci jsou důležití nejen pro
dobré rozkojení matky, ale následně i pro správný psychický a fyzický vývoj
koťat. Mláďata z našeho třetího vrhu krásně prospívají a lvice se o své potomky
vzorně stará a intenzivně kojí,“ konstatovala hlavní zooložka Karla Maňáková.

Ivo Cencinger, tiskový mluvčí Zoo Hodonín