Jarmila Sládková, živnostník, Velká nad Veličkou
Čím jsem starší, tím více na konci roku bilancuju a na začátku nového roku přemýšlím o své budoucnosti, plánech a snech v osobním, profesním i společenském životě. Nejsou to klasická předsevzetí, ale do jisté míry ty plány beru jako svoje osobní úkoly a výzvy. Zda se všechno podaří, záleží na mnoha okolnostech, ale především na mě samotné.
Lucie Tvrdá, vychovatelka ve škole, Lovčice
Předsevzetí si do nového roku dávám. S jejich plněním je to ale horší. Tento rok sem si dala předsevzetí užívat si svých blízkých, každou sekundu být s nimi, protože nikdy nevíme, kdy je čas strávený ten poslední. Pro mne po posledních dvou těžkých letech jsem přestala řešit hlouposti a zaměřuji se víc, jak na materiální věci, na jednoduché vztahy. A v tom tkví i mé předsevzetí pro tento rok.
Walter Bartoš, místostarosta města, Strážnice
Novoroční předsevzetí si nedávám, snažím se podle svých obecných pravidel fungovat celý rok. Někdy se to daří více a někdy méně. Prostě takový už je život.
Monika Bezděková, pečovatelka v jesličkách, Moravský Písek
Novoroční předsevzetí si nedávám, snažím se podle svých obecných pravidel fungovat celý rok. Někdy se to daří více a někdy méně. Prostě takový už je život.
Lukáš Váňa, strongman, Javorník
Předsevzetí už si pár let nedávám, protože jsem ho nikdy nedodržel, takže si teď plním sny a cíle po celý rok, a je to lepší.
Eva Frolková, učitelka ZUŠ, Veselí nad Moravou
Novoroční předsevzetí jsem si nikdy nedala ani nedávám, co chci změnit, tak měním v průběhu celého roku. Samozřejmě jsou to okruhy, jakože například zhubnu a nebudu tolik utrácet za oblečení. Nicméně stále častěji se projevuje, že má vůle není moc pevná, protože ani v průběhu roku se toto nedaří plnit.
Radek Opluštil, OSVČ, Rohatec
Vzhledem k tomu, že už mám tolik roků a ještě nikdy jsem nějaké předsevzetí nedodržel, tak jsem se rozhodl, že si letos žádné dávat nebudu, nech nejsem na sebe nazlobený hned od začátku roku, že jsem ho zase nedodržel.
Daniel Čmelík, místostarosta města, Kyjov
Ano, dávám. Pár let zpátky jsem tak nějak došel k závěru, že mi k maximální spokojenosti a produktivitě vyhovuje režim. Respektive, když si ho sám nenastolím, mám sklony k prokrastinaci. Takže tak nějak pravidelně sportuju, čtu, otužuji se, ale i setkávám s přáteli a podobně. Vše zapisuji, abych zpětně věděl, jak mi naplňování tohoto plánu jde. Jednoduše dbám na to, abych aktivně doplňoval energii, kterou pak můžu využít ke své práci a udržoval si všeobecnou spokojenost. No a k tomuto lifestylu bezesporu patří i předsevzetí. Každý rok si nějaká dávám. Z těch letošních snad mohu prozradit například přečtení 15 knih nebo sportování alespoň 4x týdně. Ale závěrem, rozhodně není důležité, jak náročná předsevzetí si člověk dává. Tím důležitým je právě to, aby odpovídala jeho možnostem a jejich naplňování dělalo člověku radost. Nebo v lepším případě nejen jednomu.
Jakub Eifler, personální ředitel ve firmě, Vracov
Pro mě předsevzetí nejsou vázána na jedno dané období. Celý můj posun v životě někam výše byl na základě předsevzetí. Už jako dítě, když jsem například běžel na nádraží na vlak a už nestíhal, už nemohl, jsem si dal „předsevzetí“ že nesmím zastavit blíž než například u dalšího stromu. Tehdy jsem neznal slovo předsevzetí, říkal jsem tomu „úkol.“ Dal jsem si úkol a to bylo pro mě posvátné. Od té doby se nestalo, že bych nějaký svůj „úkol“ nesplnil. Vždy jsem si ale pečlivě rozmýšlel, jak „vysoký“ bude. Byl jsem si vědom, že kdybych jednou úkol nesplnil, polevil bych už i příště. Postupně jsem začal „úkoly“ praktikovat i v profesním životě. Říká se, že jen malí lidé si kladou malých cílů. To už je ale na každém z nás, jak blízce svým limitům si naše úkoly stanovujeme. Slovo předsevzetí je aspoň, jak já jej chápu, složeninou tří slov. Před-se-vzetí neboli před sebe vzetí. Každé předsevzetí a následný posun bych přirovnal k jízdě autem. Dobrý řidič je ten, který ví kdy, použít brzdu a hlavně umí používat zpětná zrcátka, nejen hrnout kilometry před sebou. Tím se vracím k těm „malým cílům“ versus „vysokým cílům“. Má předsevzetí, mé „úkoly“ mají velkou část kořenů právě v těchto „zpětných zrcátkách“ a to je důvod, proč mě zatím nezklamaly, vždy jsem je splnil a pohánějí mě pořád dál nejen v mém soukromém životě, ale i v profesním.
Zaznamenal: Tonda Vrba
Diskuze