Byla poslední Folklorika s legendárním Veselanem Jaroslavem Smutným opravdu poslední ze Slovácka?

SLOVÁCKO – Na odpověď z našeho titulku si příznivci oblíbeného dokumentárního pořadu České televize budou muset ještě nějaký ten čas počkat. Po odvysílání říjnového dílu, který byl zaměřen na legendárního folkloristu z Veselí nad Moravou, muzikanta, zpěváka a sběratele lidových písní Jaroslava Smutného (86), se éterem proslechlo, že veřejnoprávní médium nebude mít zájem ve Folklorice pokračovat.

Šíření této informace na sociálních sítích vyprovokovalo brněnského hudebního publicistu Jiřího Plocka k sepsání petice, která nyní putuje k podepisování k rukám nespokojených diváků a zvláště folkloristů z oblasti Slovácka. Právě z těchto míst bylo z doposud celkových 393 dílů také natočeno nejvíce dokumentů.  

„Je tristní, že se Česká televize v souladu s posláním veřejnoprávního média chystá zrušit  jediný pořad svého druhu, který z nejrůznějších pohledů systematicky dokumentuje a prezentuje rozličné projevy tradiční lidové kultury, včetně jejich všelijakých soudobých metamorfóz. Folklorika, stejně jako tradiční kultura sama o sobě, má své nezastupitelné místo v celospolečenském kulturním kontextu. Přitom se Folklorika se svým rozpočtem řadí mezi nízkonákladové pořady, proto si myslím, že je to nepatřičné a nešťastné. 

Tématům tradiční lidové kultury se v ČT dlouhodobě věnuje minimální prostor. De facto ten jediný právě prostřednictvím Folkloriky. Jeho originální dokumentárně-publicistický formát přináší divákům osvětu, poučení i pobavení, přehled o aktuálním folkloristickém dění, s odstupem doby se archiv pořadu stává, respektive stane, význačným dokumentárním zdrojem své doby. Sám jsem s kapelou účinkoval v mnoha dílech, na některých se autorsky spolupodílel,“ popsal svůj názor NOVÉMU SLOVÁCKU  horňácký primáš Petr Mička.

„Folklorika dělá dnes to, co kdysi dělal Sušil, Bartoš, Janáček a další sběratelé. Bez jejich práce by velká část písniček-melodií a textů, tanců, zvyků, atd. nenávratně zanikla. Díky jejich práci je možné po 50, 100 a 150 letech obnovovat a rozvíjet naše zvyky. Každý zkušenější folklorista ví, že udržování tradic je nemyslitelné bez starých zpěvníků a archívů. A co když budou i další generace za sto let potřebovat nahlídnout do nějakého „archivu“ a zjistit jak to tehdy dávno ti naši prastařečci na začátku 21. století hráli, zpívali, tancovali, malovali, prožívali. Pak budou zdroje jako Folklorika nenahraditelné,“ reaguje známý folklorní aktivista ze Šardic, Jaroslav Břeň a přitom vzpomíná jako příklad na natáčení televizního štábu. 

 „U nás v Šardicích točila Folklorika pořad o tradici ornamentů malovaných pískem na zem. Tento zvyk byl původně prý snad daleko víc rozšířený například ve Velké, kde se zpívá i písnička Hore Velkú, malovaná dłážka, ale Šardice jsou jediná dědina, kde se zvyk zdobit slováckým ornamentem zem udržel v tak živé podobě, že prakticky pořád je možné u nás najít na zemi buď starší, anebo čerstvý ornament. A pokud vím, tento zvyk zatím nikdy nikdo systematicky nezachytil, nepočítám pár spíš náhodných fotek a krátkých videí. Podrobně to zdokumentovala právě Folklorika a to má pro kulturu našeho regionu do budoucna nedocenitelný význam. Pořad České televize je srovnatelný s významem práce historických osobností  jako byli sběratelé lidových písní Sušil, Bartoš či Poláček.“

„Našemu listu se aktuálně ozval uplynulou sobotu i autor probíhající petice Jiří Plocek.

„Přestože byla moje petice šířena na začátku pouze za pomoci Facebooku, získala už slušný ohlas. Přímo ji podpořilo více než pět tisíc lidí.  Podporu jí vyslovil Jihomoravský kraj, Svaz měst a obcí v čele s předsedou Františkem Luklem a také ministr kultury Lubomír Zaorálek. O našem společném úsilí napsal celostátní i regionální tisk. Zatím tedy odezva slušná, ale jedeme dál. Potřebujeme další podpisy a podporu. Musí nás být víc a nesmíme polevit, aby si Česká televize uvědomila, že by udělala velkou chybu zrušit Folkloriku,“ řekl Plocek.

„Je to pořad odkazující k našim kořenům, ze kterých vzešla naše svébytnost, kulturní i společenská identita. Byť se některým lidem ze vzdálenějších regionů může zdát, že folklor v dnešní době už jen přežívá, na Slovácku je tato tradiční duchovní kultura stále živá a živoucí. Důkazem jsou národopisné slavnosti typu Slovácký rok v Kyjově či MFF Strážnice. Jsou to akce, které navštěvují desetitisíce lidí nejen z celé republiky, ale i ze zahraničí a obdivují krásu a pestrost krojů, melodičnost folklorních písní a živelnost lidových tanců. Na své kořeny bychom neměli zapomínat,“ vyzdvihl přínos Folkloriky František Lukl, předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova.

Podle tiskové mluvčí České televize Karolíny Blinkové se Folklorika neruší. „Z programu České televize nemizí. Máme natočeny stovky dílů, které jsou nadčasové a které se ve vysílání budou i nadále objevovat,“ uvedla k současné nespokojenosti divácké veřejnosti.

Pokud jste ještě nepodepsali petici k udržení Folkloriky, můžete udělat. https://www.petice.com/petice_proti_zrueni_poadu_t_o_tradini_kultue_folklorika

(Tonda Vrba)

Zde uvádíme celý nezkrácený text petice:

Adresáti petice:

Petr Dvořák, generální ředitel České televize, Milan Fridrich, ředitel programu ČT, David Břinčil, finanční ředitel ČT, Jan Souček, ředitel TS Brno, Miroslav Karas, ředitel TS Ostrava, Rada České televize  

Preambule:

Tradiční kultura je strukturálním základem společnosti. Od nejútlejšího mládí až po smrt provází její členy ve formě rituálů a rozličných kulturních statků. Je základem pro budování kulturní identity a sebevědomí jednotlivce i regionů v dnešním pestrém světě.  Česká televize jako médium veřejné služby má za úkol dle zák. o České televizi 483/1991 Sb. v pozdějších zněních, a z něj  dle § 2 a zejména odstavců c) a d) poskytovat vyváženou nabídku pořadů všem skupinám obyvatel, mimo jiné i se zřetelem na kulturu, etnický a národnostní původ a se zřetelem k rozvíjení kulturní identity všech obyvatel České republiky.

Nesouhlasíme s plánovaným zrušením Folkloriky, dlouhodobě jediného publicisticko-dokumentárního pořadu věnovaného tradiční kultuře a jejímu vývoji. 

Folklorika vznikla v brněnském studiu ČT roku 2003 z  potřeby dokumentovat nepřehlédnutelný a dynamický fenomén – tradiční duchovní kulturu,  zjednodušeně označovanou jako folklor. Rozměry tohoto fenoménu jsou i pro neznalce viditelné díky tisícovým i desetitisícovým účastem na slavnostech a festivalech (Strážnice, Kyjov, Horňácko, Rožnov, Strakonice a dalších), díky existenci stovek folklorních souborů, největšímu nárůstu nových tradičních lidových muzik na světě (podle statistiky  UNESCO) a aktivit v obcích a regionech. Stejně tak jsou projevy (nejen moravské) tradiční kultury zjevné v uměleckých projevech – hudbou počínaje, filmem, divadlem a literaturou konče.

Folklorika naplňuje všechny atributy jedinečné veřejnoprávní produkce ve vrchovaté míře – spojuje prvky vzdělávání, zábavy i podpory lokální, regionální a národnostní kulturní identity. Od roku 2003 do dnešního dne bylo vyrobeno 390 dílů a vznikla tak unikátní vizuální encyklopedie tradiční kultury z celého území České republiky. Současně je do budoucna  nedocenitelným archivem  dokumentů o důležitých jevech a lidech. Zcela nenahraditelně ukazuje aktivní duchovní život  občanů, koncesionářů veřejnoprávního média,  lidí a skupin z českého, moravského, slezského venkova. Při své rozpočtové nenáročnosti je opravdovým   kulturním bohatstvím dneška i zítřka.

Chápeme ekonomickou argumentaci vedení ČT, zejména s ohledem na dlouhodobé nezvyšování koncesionářských poplatků, ale v případě zrušení Folkloriky jde o zásah do samé podstaty veřejnoprávního obsahu vysílání, který stejně rozpočtové problémy nevyřeší.  Nevěříme, že vedení České televize není schopno najít úspory ve výrobě pořadů, které jsou formátem nahraditelné v privátních televizích.

Žádáme vedení České televize o pokračování výroby a vysílání pořadu Folklorika.