zahrádka / vinohrad

Zelené práce ve vinici – základ dobré úrody

Středa Červenec 26, 2023
469

V průběhu celého léta často bývají období, kdy chvíli prší a pak je vedro, tedy ideální podmínky pro vznik houbových chorob (nejen) ve vinici. I proto musíme provádět takzvané zelené práce. Pokud jsou kvalitně provedené, mohou výrazně snížit riziko houbových chorob a zvýšit úrodu a kvalitu hroznů. Zároveň také omezují nutnost použití silnějších postřiků. A nejsou přitom časově tak náročné, jako jiné práce ve vinici.

Zelené práce ve vinici jsou tedy velmi účinnou a zároveň důležitou činností. Jaké konkrétní práce to zahrnuje, kdy a jak se provádí? Na to se nyní podíváme.

Zbyněk Kopeček, David Neduchal, aktualizováno 10.7.2023.

Začíná to čištěním kmínků a zastrkováním letorostů

Na přelomu jara a léta začínáme čištěním kmínků a podlomem. Společným znakem těchto pracovních operací je zajištění zdárného vývoje keřů vinné révy, a usnadnění ostatních prací prováděných ve vinicích, jako je třeba průjezd mechanizace při kultivaci meziřadí, chemické ochraně nebo samotné sklizni hroznů.

Jednou z nejméně oblíbených činností je právě čistění kmínků. Jeho úkolem je odstranění mladých letorostů vyrůstajících na kmínku ze spících oček, které jsou mimořádně citlivé na napadení houbovými chorobami a současně konkurují ve výživě plodícím letorostům.

V podmínkách malovinařů se tato práce dělá ručně, ale v dnešní době existuje i speciální kartáč na čistění kmínků, který vám nejenom urychlí práci, ale ušetří i vaše záda, a to zásadně. Ne vždy se ale musíme zbavovat úplně všech výhonů. Například pokud potřebuje zapěstovat nový kmínek, tak ponecháme nejlépe postavený a nejvitálnější letorost růst. Příští rok bude základem nového kmínku.

Jako další operaci provádí vinaři důležité zastrkování letorostů do dvojdrátí. Zejména pevnější a kolmé tažně se řádně zastrčí mezi dvojdrátí, aby netrčely do meziřadí a neulamovaly se větrem či samotným průchodem vinohradníka nebo mechanizace. Tato činnost se v průběhu celé vegetace provádí vícekrát.

Kdy poznat, že je třeba zastrokování letorostů révy do dovjdrátí opakovat? Je to jednoduché – až vám zkrátka letorosty začnou trčet do řádku tak, že při pohledu do prostoru v meziřadí začnou trčící letorosty tvořit chaos.

Krásně průhledná „chodba“ až na konec řádku – to je vinohrad se správně zastrčenými letorosty.

Listy a zálistky – vylamování, zkracování a osečkování vinné révy

Před kvetením, ale také i po něm přichází na řadu takzvané vylamování zálistků, a to především v zóně hroznů, aby tato oblast byla co nejvíce vzdušná.

Další činnost se nazývá podlom. Z jednoho očka na jednoletém dřevě můžou vyrůst až 3 letorosty. To protože každý pupen obsahuje jedno hlavní a dvě vedlejší očka. Pokud má réva dobré podmínky, tak vyraší všechny tři. V takovém případě se podlom provádí.

Vinohradník musí správně určit ten nejlépe rostoucí letorost a ponechat jenom jeden. Pokud by tohle neudělal, tak by keř byl velmi zahuštěný, tím pádem více náchylný na houbové choroby. A především – díky této činnosti nejvíce redukujeme násadu, protože zálistky silně zahušťují porost, což způsobuje horší dozrávání hroznů a také to zvyšuje podmínky pro šíření různých chorob. Ale pozor, silné odlistění může způsobit úpaly, zejména u bílých odrůd.

Určitě není dobré, aby na jedné hlavičce bylo několik desítek budoucích hroznů. Ideální výnos z jedné hlavy révy vinné pří výrobě vína je 1 – 3 kg.

Na druhou stranu je také třeba dodat, že zálistky přinášejí určitá pozitiva, například produkují cukry, které slouží jako zásobní látky v kořenech. I to je nutné při vylamování zálistků révy vinné vzít v potaz.

Tekutá hnojiva jsou podceňované, ale zároveň vysoce účinné. Pro jaké rostliny se tekuté hnojiva hodí a jaké máme druhy? Jsou i specializované typy tekutých hnojiv? Co nějaké konkrétní tipy a doporučení? Přečtěte si také článek s názvem Tekutá hnojiva – skvělá volba.

Musí se však průběžně vylamovat, jinak by jejich hustota způsobila zhoršené osvětlení listů a špatné provzdušnění, což by bránilo hroznům k vyzrávání a zvyšovalo možnost chorob.

Zhruba ve stejnou dobu se zarovnávají tažně, tedy zkracují dlouhé letorosty na výšku zhruba 10 až 20 cm nad horní dráty révy. Tato činnost se nazývá osečkování vinné révy. Provádí se obvykle nůžkami, zkušení vinaři si často pomáhají i srpem.

Co se týká konkrétního termínu, obecně platí, že jeho provedení před kvetením révy se podporuje větší výnos hroznů, naopak osečkování po odkvetení více podporuje kvalitu hroznů.

Osečkování vinné révy se provádí nůžkami nebo srpem, letorosty se přitom zakracují zhruba 10 – 20 cm nad horními dráty. 

Částečné odlistění v zóně hroznů se dělá z několika důvodů. Lepší aplikace postřiků, lepší vzdušnost a přístup slunce nebo lepší oschnutí po dešti. Odstraňují se především zálistky v oblasti hroznů, ale klidně můžeme, podle potřeby vytrhnou i nějaký bazální list.

Ochrana révy postřiky – tlaky přicházejí

Ve fázi kvetení révy je velmi důležité podchytit infekční tlaky. Není optimální stříkat v plném kvetení, ale pokud z nějakých důvodů vám to situace neumožňuje, je to lepší, než nedělat nic.

Při dokvétání může hrozit i kromě klasických houbových chorob padlí a peronospory také napadení plísní šedou. Proto se po dokvétání přidává postřik právě na tuto nemoc. Můžeme použít např. Magnicure Quick nebo Serifel pro révu v režimu BIO. Možnost je použít i postřiku, který má jenom vedlejší účinnost na plíseň šedou.

Po odkvetení je období, kdy se u mnoha vinařů láme hůl se zdravotním stavem keřů, proto nepodceňujte ochranu. Doporučujeme použít spíše systémové postřiky. Na padlí TopasDynali nebo Belanty, na peronosporu Mildicut nebo Pegaso. Přidejte určitě i preventivní Kumulus a listovou výživu Wuxal Kombi MG. V bio režimu je vhodná kombinace Vitisan + Altela.

Redukce hroznů účinně a opatrně

A nakonec přichází regulace (protrhávání) hroznů. Stále méně se používá u bílých moštových odrůd. Jsou totiž lépe adaptované na naše klimatické podmínky a lépe dozrávají. A pokud se použije, tak jen na třetích nebo čtvrtých hroznů na letorostu. Jsou vysoko a nezaručují vyzrálost.

Regulace se využívá hlavně u modrých moštových odrůd. Většina modrých odrůd má totiž velký hrozen. A u odrůd s velkým a dlouhým hroznem existují rozdíly mezi vyzrálostí horní a spodní poloviny hroznů, tudíž menší počet hroznů na keři dá dostatečný čas jednotlivým střapcům dozrát.

Tak takto tedy ne! Příliš „očesaná“ zóna hroznů sice vypadá hezky, hroznům ale chybí listy, které jim pomocí fotosyntézy dodávají cukr. Navíc z přímého slunce hrozí úžeh.

No a z takto ošetřených vinic lze vyrobit víno extra kvality, jaké se dělají v jižněji položených zemích. A to vše za tu práci, která nikdy nekončí, určitě stojí.

Štítky:

vinohrad