Sklepení zesnulého mistra skrývalo poklad Plynařský revizor nasbíral 200 unikátních lahví od slivovice a sodovek

MALÁ VRBKA – Na Horňácku vyprovodili první únorovou sobotu na poslední cestě Jaroslava Jurenu (…77). Plynařského revizora na penzi, který během 34 let sesbíral snad nejvíce originálních lahví od slivovice a sodovek z Moravy.

Neobyčejnou sbírku unikátů odstartovala v roce 1987 nevinná příhoda. Jurenovic, tehdy čtyřletá, dcerka přinesla domů hezkou flaštičku. Vykutala ji z rumiště po staré vrbecké židovské hospodě.

„Bylo na ní vyraženo Bruno Černůšek Hodonín. A mně se tuze zalíbila. Tak jsem začal flašky sbírat,“ popsal první trofej Jaroslav Jurena.

„Tatínek lahve sbíral s velkou vášní. Byl to jeho velký koníček, z každé měl velkou radost. Někdy ani netušil, jaký poklad si přinesl. Kolikrát zjistil až doma, až flaštičku očistil, teprve pak se mu odkryl nápis. To pak pátral, jak moc je láhev stará,“ vzpomněla na tatínkovu vášeň dcera Petra Jurenová Pecnová. „Každá láhev tatínkovi udělala radost. Byla pro něj unikát a kouskem historie,“ zdůraznila dcera.

Nadšený a pilný sběrač se mezi mnoha skvosty pyšnil dokonce oficiální císařskou vojenskou plácačkou s vylisovaným mocnářem Františkem Josefem z roku 1914.

„Vojáci ji fasovali před šturmem, byla plná kořalky,“ okomentoval před časem nejcennější skvost sbírky sběratel. Mezi dvěma stovkami originálních lahví shromáždil skutečné klenoty. Jako plynařský mistr totiž prolézal 30 let sklepy domů, kde na něj čekaly leckdy „strašně staré poklady“. Něco vyprosil, jiné flašky koupil, další dostal. Všechny schraňoval v policích ve sklepě, každá láhev má svůj jedinečný příběh.

Nejvíce si Jaroslav Jurena považoval butylky s vinětou „Úprkův vinný sklep“. Potomkům slavného slováckého malíře za ni zaplatil sodovčák režné.

Jaroslav Jurena sesbíral mnoho originálů z dávno zaniklých moravských pálenic a sodovkáren. Před válkou si totiž hospodští často společně financovali místní sodovkárny. „Pak přišel vítězný únor a všichni víme, jak to dopadlo,“ tvrdíval sběratel. Zanikly jak sodovkárny, tak oficiální pálenice. Kde se skleněné bohatství horňáckého sběratele objeví po jeho smrti, je zatím ve hvězdách. V závěti svou sklepní unikátní sbírku nikomu neodkázal. Měl však přání, aby se stala v budoucnu součástí lidového muzea v okolí. Nejbližší jsou na Horňácku v sousední Hrubé Vrbce, jehož správcem je bývalý starosta Stanislav Prášek anebo přes kopec v Javorníku, které připravuje otevřít tamní folkloristka Anna Zelinger.

Památku na tatínka má zatím v péči rodina. „Byl to skvělý a laskavý člověk. Rodinu a vnoučata miloval celým svým srdcem a my jeho taky. Bude nám moc  chybět po celý život,“ řekla paní Jurenová Pecnová. „Lepšího tatínka jsem nemohla mít,“ dodala.

(Text, foto: Tonda Vrba)