Zprávy

JÍZDA KRÁLŮ NA SLOVÁCKÉM ROKU ZNÁ SVÉHO KRÁLE

Pátek Červenec 28, 2023
434

Králem letošní Jízdy králů v Kyjově je desetiletý Teodor Šťastný. Vloni při téže události v sousedních Skoronicích doprovázel děti z mateřské školy na housle, letos tento starodávný obřad prožije v koňském sedle. Doprovodí ho dvacet devět jezdců ve slavnostních krojích, kteří Kyjovem u příležitosti Slováckého roku projedou již poosmnácté.

Rodina desetiletého Teodora je s Jízdou králů neodmyslitelně spojena. Jeho babička roky družila krále do dívčího věnce a v této činnosti už jí pomáhá také maminka Gabriela, která si tak letos do dívčího kroje nastrojí svého syna.

Pradědeček malého krále Vladimír Šindler zase v roce 1943 patřil k obnovitelům Jízdy králů ve Skoronicích. Zasloužil se také o stavbu tamního pomníku, který na starobylý zvyk, jehož kořeny sahají až do středověku, odkazuje. ,,Plastiku zhotovil akademický sochař Jaroslav Neduchal z Milotic a její součástí je výjev dědečka, který se sklání nad vnukem a jako by mu říkal, aby tu ujíždějící krásu nikdy nenechal zaniknout. To byla myšlenka právě Vladimíra Šindlera a symbolicky se tak díky jeho pravnukovi Tedíkovi výjev naplnil,“ doplňuje organizátorka jízdy králů Marie Holcmanová. Skoronická rodačka se na přípravách poprvé podílela už v roce 1979, o čtyři roky později pak po svém otci Vojtěchu Holcmanovi úkoly spojené s organizací zcela převzala. Přípravy každého ročníku jsou náročné a spolykají spoustu času. Letošek nebyl výjimkou: ,,Objela jsem 69 stájí v 9 okresech, koně jsou dnes převážně sportovní, příliš staří, hřebci nebo nemocní, anebo nesmí mezi cizí koně, protože by se splašili. Navíc je potřeba mít vhodné koně do páru. Jízda králů se dá dělat jen díky obrovské ochotě koňáků. Čest a sláva jejich dobré vůli, protože až nebude takových obětavých a nadšených majitelů koní, nebude ani Jízda králů,“ dodává Holcmanová.

V čele jede praporečník, za ním čtyři vyvolávači a čtyři výběrčí, potom jede král s pobočníky, kteří mají po boku šavle. Následují děkovníci, královská družina a Jízdu uzavírá výběrčí vůz.

Neodmyslitelnou součástí ceremoniálu jsou veršované vyvolávky, které skládá bratr Marie Holcmanové Josef Holcman se svými syny. Tento známý spisovatel, divadelník a právník v knize o Jízdě králů píše: ,,Podle vědců, historiků i umělců, kteří se jízdou králů zabývali, mohlo v jejích počátcích jít o prosebné průvody, hledání krále, útěk krále a podobné motivy. Dokázáno však je, že ještě před sto lety pasáci ve Skoronicích hlídali koně na pastvě hlavně v noci. Ráno skočili na koně, a kdo byl v dědině první, byl králem. Na závěr jarní pastvy se oblékli do krojů a na koních objeli domy těch hospodářů, jejichž koně pásli a žádali od nich výslužku. Tato skutečnost je jedním z motivů vyvolávání. Jízda králů je pro diváky možná proto přitažlivá, že o ní víme tak málo: nevíme, kdy a proč vznikla, kdo a v jaké podobě ji vytvořil a kdo a proč ji zakazoval. Víme však, že o to silněji vystupují v její dnešní podobě do popředí emoce, vyvolávané pohybem koní a jezdců, tóny jejich vyvolávání a barvami krojů i ozdob. Tento celek, jehož součástí jsou i diváci, dává jízdě králů dnešní podobu i poslání: ctít dědictví těch, kteří tu žili před námi.“

Slovácký rok v Kyjově: Nejstarší národopisnou slavnost v České republice poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Na mimořádný úspěch prvního ročníku se navázalo hned v následujícím roce a poté i v letech dalších. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Slovácké roky se obnovily v roce 1956 a od roku 1957 se konají pravidelně ve čtyřletých cyklech. Slavnosti si udržují regionální charakter a patří k největším událostem tohoto žánru u nás. Historicky největší návštěvnost ozdobila Slovácký rok v roce 2019, kdy do Kyjova zavítalo více než 30 tisíc lidí.

Bc. Eliška Dřevěná

Štítky: