Šardická hudecká muzika s primášem Jaromírem Břeněm příjemně . zamuzicírovala zaplněnému
sálku muzea. (foto AV)
KOBYLÍ – Na Hanáckém Slovácku v příjemném prostředí kobyliského lidového muzea „pokřtil“ v závěru ledna svou knížku Slovácko sa nenudí Marek Šalanda. Kmotry byli rozhlasový moderátor, herec Zdeněk Junák, zpěvák Jožka Šmukař a publicista, „dochtor“ a primáš muziky Jaromír Břeň. Setkání uváděl Jiří Kokmotos a o hudební doprovod se postarala šardická hudecká muzika Denica.
V roce 2019 prošel za 12 dnů cestovatel Českého rozhlasu Brno na 70 obcí Hodonínska a Břeclavska v outdoorovém vystrojení na způsob lidového kroje a napsal o tom knihu Slovácko sa nenudí.
„Bylo to nesmírně těžké, myslel jsem, že tu knihu nikdy nenapíšu. Vyslechl jsem 204 lidí, zapsal 400 veselých příhod v dnešní autentické podobě nářečím a vybral z nich ty nejlepší. Celkem jsem ušel 300 kilometrů. Bylo to náročné, ale krásné zároveň,“ prohlásil ke své druhé vydané knize Šalanda.
Příjemnou vzpomínku má poutník na zastávku na Hanáckém Slovácku v Šardicích, jmenovitě na osobnost muzikanta Jaromíra Břeně.
„Jaromíra Břeně jsem potkal při cestě po Slovácku a hned mi nadělil nejen krásné šardické pohoštění, ale hlavně plno veselých historek, které najdete v knize Slovácko sa nenudí. No a k tomu všemu mi ještě zahrál na husle a zazpíval. Takže když jsem přemýšlel, kdo by mohl zahrát na křestu knihy Slovácko sa nenudí, hned mě napadl Jaromír Břeň a jeho cimbálka Denica. Jejich písničky parádně doprovodily veselé povídání o nové knize a zahřály u srdíčka. Hned bych si skočil, ale bylo tam tak plno diváků, že nebylo ani kde,“ okomentoval Marek Šalanda NOVÉMU SLOVÁCKU přítomnost šardické muziky s primášem Jaromírem Břeněm.
„Když jsem poprvé uslyšel o putování Marka Šalandy po Slovácku, hned mě ten příběh nadchl. Jako děcka jsme hltaly vyprávění našich krojovaných stařenek a stařečků, jak se pěšky chodilo do velké dálky, třeba „na jarmaky“ nebo až „do Rakús na žňa.“ A přitom necestovali jen lidé, ale i písničky a příběhy. A až do setkání s Markem Šalandou bych si myslel, že to o čem nám stařenky vyprávěly, je nenávratně ztracené v čase a nikdo z nás už nikdy nic podobného zažít nemůže. Ale když se mě pocestný Marek Šalanda oblečený do jednoduchého kroje „v žúdře“ u sklepa zeptal „Kadyma se ide do Dubňan?“ a já na to: „Hen tú cestú rovno a potem kolem rybníka doleva.“ bylo to doopravdy jak z nějaké pohádky o vandrování. Nepředstavitelné – máme přece auta a bez satelitní navigace netrefíme ani do vedlejší ulice. A příběhy a písničky dosažitelné na internetu, a pak se najde někdo, kdo dokáže aspoň na chvíli hodit za hlavu auta i stahování příběhů z internetu a dá si tu námahu a jak za starých časů putuje v kroji po kraji pěšky. A s ním putují taky příběhy a písničky. A nakonec z toho sestaví krásnou knihu. Proto přeju knížce „Slovácko sa nenudí“ co největší úspěch a jak trefně poznamenal herec Zdeněk Junák: „Stačí, když si Slovácko sa nenudí koupí každý Číňan!“
(Tonda Vrba)
Diskuze