REGION – Určitě mimořádná byla letošní sezona pro houbaře, i ty ratíškovické. Vše začalo pěkně a nadějně, vždyť už v únoru nacházeli vzácné ohnivce zimní i zvonečky pohárkovité. Dokonce došlo i na kodexovou (to značí houbu, jenž se může nabízet k prodeji) destici chřapáčovou s lidovým názvem „prasečí uši“. I první kačenky české byly zvědavé co se děje a nesměle vystrkovaly kloboučky.
Mykologové měli v březnu radost z ucháčů obrovských i vzácných ucháčů svazčitých a mnohým se splnil jejich sen vidět naživo šťavnatku březnovku. Ta bývala v minulosti také na seznamu hub, jenž se mohly prodávat na trhu, ovšem situace se rapidně změnila a šťavnatka je na seznamu hub chráněných. Proto ji jen zdokumentovali na fotografiích.
Chraň se březnových Id! To byla varující věštba pro Julia Césara a právě kolem 15. března, kdy ratíškovičtí vyráželi zahájit houbařskou sezonu, začal problém COVID 19 čili coronovirus. Zákaz shromažďování karanténa atd. Z tohoto důvodu se zatím ani ten akt „Odemykání lesa“ neuskutečnil. To muselo počkat až do 12. června.
Přestože hydrologové i meteorologové signalizovali z počátku jara velký vláhový deficit, což se projevilo například v růstu smržů, šťastlivci se mohli pochlubit nálezy čirůvek májovek i podtrnek. Ty však byly s ohledem na teplo hodně červivé. Dokonce hned v první májové dekádě byly nalezeny hřiby plavé. Medard se sice „pochlapil“, když přinesl vláhu, ovšem „Velické větry“ vysušující vítr nemají houby rády a tak se ta životodárná vláha na růstu hub moc neprojevila. Tudíž houbaři, kteří nemají moc veliký rejstřík druhů ke sběru, odcházeli z lesa s prázdnými košíky.
Zato důvěrná místa vydala zajímavá svědectví o růstu mimořádných druhů a to smrtelně jedovaté muchomůrce jarní a žlutavé formě suchohřibu meruňkového. Oba tyto druhy jsou v České republice známé právě z jižní Moravy.
Také měsíc červenec nabídl mykologům celou řadu zajímavostí i rarit. Po dlouhé době se totiž podařilo najít běločechratku trojbarvou. Na levém břehu řeky Moravy nazývanou „Skalický dubák“. Tato běločechratka je u našich sousedů na Slovensku na seznamu hub zákonem chráněných. Stejně tak i muchomůrka císařka, ta je chráněná i v ČR. Z tohoto důvodu ji vzdělaní houbaři jen zdokumentují na fotografiích a ponechávají na stanovišti.
I přes poměrně slibné deště se ta houbařská sezona na Hodonínsku nějak pořád nemohla rozběhnou. Zato podle médií lesy v západních a jižních Čechách nabízely neuvěřitelné množství pravých hřibů (hřibů smrkových).
Až měsíc září se ukazoval velice nadějně a ratíškovičtí se připravovali na jubilejní čtyřicátou výstavu hub, kterou nakonec s ohledem na šířící se epidemii budou pokud osud nerozhodne jinak pořádat až v roce 2021.
Října měsíce hub se střez! Praví jedno české přísloví. Osobně nevím proč si dávat pozor, ale právě v říjnu to konečně začalo. Sice byla nějaká absence hřibů hnědých „nazývaných suchohřibů“ nebo „hnědáčků“ či „hřibů panských panščáků“ zato hřibů smrkových „praváků“ chcete-li „doliňáků“ rostlo za každou desátou borovicí. Rostly i ryzce pravé, které po poranění roní červené či oranžové mléko a jsou uznávány jako delikatesa a tak nějak jsem zapomněl na populární bedly vysoké, lidově nazývané „bedly jedlé“. A zase ten nešťastný covid-19! Z dobře známých důvodů o nošení roušek a uzavření restaurací mají ratíškovští hřibaři jakýsi „otevřený účet“, protože tu sezonu ani kolporativně neuzavřeli. Zdálo by se, že s prvními mrazy sezona sběru hub skončila ovšem, v lese obzvlášť jehličnatém se mrazíky neprojevily a bylo možné sbírat ještě čirůvky fialové, které snižují hladinu cukru v krvi a houby jenž dělají čest svému jménu a to šťavnatky pomrazky rostoucí v jehličnatých lesích po prvních mrazících.
Z tohoto důvodu jsem patrně uzavíral letošní houbařskou sezonu poslední listopadovou sobotu nálezem pomrazek, hlívy ústřičné i penízovky sametonohé. Ty posledně jmenované porostou při mírné zimě až do jara.
Takže díky za všechny „tajemné plody lesa“ za rok 2020 a ať si ten jednadvacátý ve zdraví užijeme!
(Václav Koplík, Ratíškovice)
Diskuze